Únorová sluneční sobota.

Už třetí den je slunečné počasí a venku tak hezky.  Ale zimní měsíc únor   jakoby kormidlem  rejdoval směrem  k jaru, přiznám, že bych se vůbec nezlobila kdyby už bylo, ale i příroda má svoje pravidla, kterých by se měla držet. Moc na ně nedbá, když už se sněženky probudily v ještě promrzlé zemi, a už se jejich hlavičky nedočkavě tlačí ven.

Slunko mě vytáhlo na malou odpolední procházku a jak jinak, s foťákem v ruce. Ráda fotím nahé stromy, myslím, že bez šatu jsou nejhezčí !

I když tenhle svůj šat zcela neodhodil, možná je moc stydlivý...

Tady nahoře pod lesem odtává sníh pomaleji, zde ho asi  napadlo  víc.

A když jsem postála a kochala se výhledem na Jizerské hory, nešlo si v té dáli nevšimnout  kousku zasněžených Krkonoš.

Tady nahoře kdysi bývaly na mírné stráni jenom louky, jen sem tam nějaký domek, a dnes je tu moderních domů a  domků čím dál více, dokud je místo ,stále se tu staví.

Tenhle chlupáč mě pozoroval, tak jsem si ho také blejskla, nijak se necukal, bylo mu to fuk !

Loudám se zpátky domů,  sluníčko za kopec už zapadá, ale já nespěchám není proč, popravdě, ani mi to rychle nejde...

A koukám, měsíc se už  chystá na svoji noční pouť.