Nejsem čarodějka.
Jak vidíte, o mne se tu vůbec nejedná . Dostala se mi do rukou tato knížka, kterou napsala Ljuba Skořepová , a musím říci, že se jí povedla. Vyznává v ní lásku k přírodě a ke své vlastní zahrádce .
A tak pár slov v úvodu této knížky leccos o autorce napoví:
Kdyby ten "Můj" nahoře mě spustil na tuhle zem na jeden jediný rok nebo měsíc nebo týden a povolil mi vybrat si jednoho svého koníčka nebo zálibu, bylo by to moc těžké. Musela bych se rozhodnout mezi herectvím, odhalováním tajů přírody, nebo dát přednost práci na zahradě a taky psaním fejetonů. Dlouho bych váhala, až bych konečně sebrala odvahu a poprosila o svolení, abych si směla ponechat kousíček z každého. A vím to, "On" by mě vyslyšel. Věděl by, že jedno bez druhého jenom živoří. Je to srostlé dohromady a každé odtrhnutí bolí. Protože ten "Laskavý" ví všechno, asi se mu doneslo, že mám nejlepší vůli mu v jeho dřině pomáhat. Copak on to zmůže všechno sám? Od toho má přece lidi. Anděly, skřítky, zvířata, hmyz i ptáky, aby mu pomáhali. To se ví, že někdy snahu mám, ale vždycky se všechno nepodaří. Hlavně že úmysly jsou dobré.
Malé nahlédnutí na stránku 67:
Škoda že tu nejste teď se mnou, milí neúnavní pěstitelé a zahradní vynálezci. Píšu vám na konci března, dívám se ven a tam nové bílé Vánoce. A dvě okna mého pokojíku jsou vycpaná sazenicemi tykví, které neuvěřitelně rychle přibývají a tloustnou. Nějak jim ta letošní koupená zem chutná. A já jim stavím stále větší a větší skleničky. Postavy mají různé,podle toho, jestli je to odrůda tykve máslové mandlové nebo té letní, z níž se konzumují květy. Já se asi vystěhuju a vezmu sebou lejstra a knihy. Pro všechny tu místo není. Jak to se mnou skončí, nevím, snad někde pod mostem, ale mám přece za ty korpulentní dámy odpovědnost, a tak to dobrodružství s nimi musím vydržet až do půlky května, kdy se už smějí vysadit na záhon.
Přiznávám, že milovníkům přírody a neúnavným zahrádkářům fandím, a možná, že kdyby chalupa se zahrádkou Ljuby Skořepové byla poblíž té naší a my dvě se při pěstitelské zálibě osobně poznaly, kdoví.....
Ljuba Skořepová zemřela 23.12. 2016 ve svých 93 letech a její milovaná zahrádka osiřela.