Není gel jako gel....

Ale jo, prásknu to na sebe, co se mi nedávno přihodilo, že by to se mnou  šlo už s kopce ? Ale důvod k vysvětlení se vždycky najde, ani není potřeba ho vymýšlet, vždycky na něm něco pravdy je. Není balzám jako balzám, není gel jako gel, není kelímek jako kelímek....a když člověk spěchá, když je roztržitý, když nemá na očích brýle a když...Fakt jsem po ránu kamsi spěchala a jak jsem v tom presu byla roztržitá, spatřila jsem v zrcadle kolem svých uší spánkem přeleželý můj krátký rozčepýřený  vlas, který se nedal přičísnout. Sakryš, spěchám, ujede mi autobus  co s tím ? Jediná záchrana  trochu gelu,  a s ním si to lehce přihladím.  A tak v koupelně sáhnu nahoru na polici, fofrem popadnu průhledný kelímek , maličko naberu a jak máznu na vlasy...ouha!  praští mě do nosu nelibý odér. Doprčic, já v tom spěchu sáhla vedle, kelímek jako kelímek, i obsah obou má stejnou barvu, dokonce i konsistenci. Jenže bylinný balzám s koňským kaštanem a s aloe vera je dobrý na nohy, a já si ho omylem napatlám do vlasů, i když jenom trošku ! A ten Color gel, vlasový fixatel s panthenolem, zhora dolů jen mlčky přihlížel, a kdyby mohl, tak by se smál, až by se za břicho popadal...