Čemu dát přednost, pro co se rozhodnout ? Žádné dlouhé rozmýšlení, když mi Jarča zavolala -" co děláš ?jedeme k lesu, chceš jet s námi?" A já zrovna byla připravená že se s mladými svezu do Kauflandu na nákup. Jen si ještě obout boty a šup, už bych byla pryč ... Lákavá nabídka, zlátnoucí les, tomu přece neodolám ! Odložím tašku a peněženku, rychle se převléknu a už stepuju foťákem vybavená u branky.
Bylo krásné slunečné odpoledne, listnáče zbarvené do zlatova a pod nohama šustilo spadané listí.. Už jako dítě jsem mívala ráda, když u našeho domu pod vzrostlými kaštany v nastlané vrstvě suchého listí jsem se brouzdala...
Zastavili jsme se na místě - u Eduardova buku, kde jsme kdysi houbařili a většinou úspěšně. Těch podhřibů co tu rostlo, to byla paráda !
Místo se změnilo, buk už tu není a i prostor za ním je vykácený, ale jiné dřeviny tu bují za staré....
Altánek na rozcestí, s lavičkou k posezení, létům odolává a nabízí se k zastavení a malému odpočinku.
Naše cesta směřuje k Jilmové studánce.
A nedaleko od ní ji střeží tenhle vzrostlý jilm.
Les je suchý, dlouho nepršelo, tak voda tekla jen malým čůrkem těsně nad zemí.
Hned vedle ní, lavička se stříškou láká k posezení a k pokochání výhledem na probarvený les.
Cesta nás dovede zas o kus dál, k další studánce, která má studnu s vodou za dvířky skrytou.
Lesy se táhnou od Ještědu dál a dál, přes Malý Ještěd, Černou horu, Rozsochu,Dlouhou horu, Malý Vápenný, Velký Vápenný,a mnoho dalších míst. Ještědský přírodní park se rozprostírá do šířky i do dáli.
Chaloupko, kdo v tobě přebývá? Možná myslivci, nebo lesníci? Nevím, nikdo nebyl doma.....
Bylo to prima, jasně že záživnější, než u regálů se zbožím !