Zastavení u přehrady.

Liberecká přehrada Harcov  byla vybudována podle Otto Inze z německých Cách, který se podílel v tomto kraji i na výstavbách několika  dalších. Její stavba byla dokončena v roce 1904, toto datum hlásá i zdobná korouhvička na jedné ze dvou hrázních věží. Na přehradě bývá v létě živo, láká ke koupání a procházkám v malebném zalesněném údolí. Vrátím se ve vzpomínce do dětství, jak jsme k ní s  tatínkem někdy rychlou chůzí z domova pádili, to bylo jako za odměnu, abychom se my, děti, mohly ve "velké" vodě vycáchat, a ne jenom v našem potoce.... A že to k ní bylo pořádný kus cesty, vidím to jako by to bylo včera. Táta nám nafoukl duši od kola z nějakého auťáku, či z čeho to bylo, být to dneska? No, to by dnešní děti pukaly smíchem a klepaly si na čelo a takový kus pěšky kvůli chvilce ve vodě, no to ani náhodou...Já vím, já vím, je jiná doba, ale pro nás to tenkrát bylo něco nevšedního a byli jsme rádi, že se tam dostanem, i když se přiznám, že jsem se držela u toho příkrého břehu a do hloubky jsem se bála.  My nechodili na pláž, která byla na druhé straně, my chodili na   břeh pod silnicí, kde bylo plno stromů, jasně, že  jsme tam většinou nebyli sami.. My byly vekovské děti zvyklé doma pomáhat, žádné velké rozmazlování se v naší rodině "nenosilo" a takový pěší výlet, od domu lávkou přes potok, pěšinou k letišti, dál k městské čtvrti Růžodol, pak dál a dál přes město až jsme nakonec k hrázi doklusali, pak ještě kousek po silnici kolem břehu a pak šup na chvíli do vody, abychom se stejnou cestou zase vrátili zpátky domů. No, vidíte, dnes by to taková idylka nebyla...Tak ty vzpomínky zamknu zpátky do truhlice a jak jsem tu přehradu spatřila 13.9.2018 ? Možná i to místo kde jsem se jako malá holka u břehu cachtala jsem zahlédla, ale voda, kam zmizela voda?  Na začátku prázdnin byla přehrada naplněná až k břehům a za dva a půl měsíce hladina klesla o více jak 3 metry. A prý vody v ní ubylo nejvíc, než ze všech dalších přehrad v okolí. Neni divu, vždyť nám tu celé léto téměř nepršelo, a tady to tak nebývá.

Kolem přehrady často rád chodíval i herec František Peterka, ale v roce  2001, ve svých 79 letech se mu procházka stala osudnou,utrpěl vážný úraz, když ho tu nešťastnou náhodou za šera srazilo auto.

To je možná i to místo, kam jsme kdysi s tátou tak rádi chodili...ale ten pařízek tam tenkrát nebyl.