Dnes jsem se s přípravou oběda trochu opozdila a tak jsem pospíchala, aby prodleva byla co nejkratší a všechno jsem stihla, aby úderem dvanácté bylo na stole. V tom spěchu jsem si nesundala brýle, které po celý den běžně nenosím. A v tom fofru jsem se nahnula nad hrncem, a jen jsem zdvihla poklici s vařící polévkou, jak jinak, měla jsem v mžiku na sklech páru. "Do prčic, teď nic nevidím !" - vypadlo ze mne. A že to slyšela ta malá rozumbrada, které snad nic neujde a na všechno má radu, ihned prohlásila: "Babí, ty si ale čudla ! Dyž už seš tak velká holka, a koukáš se do hlnce, musíš si blejle sundat, ty jeden čudlíku !" No, příště si dobrou radu od malé holky, ta velká holka bude určitě pamatovat. Už mě kolikrát napadlo, že bych si měla její výroky zapisovat, aby si je jednou mohla přečíst sama, škoda, že to nedělám...." babíí, máš taky pipinku?" - zeptala se nedávno - já sem holka, tak ji mám !" "Teri, co myslíš? Já jsem přece také holka ...."
