Jééé, takovej malej !

Potkat se s klíštětem, kdo by o to stál?  A když se mu zalíbíte, hups, a už ho máte !  Ani o tom hned nevíte. Potvora jedna, hned si hledá na těle vhodné místečko, kde si usmyslí se v klídku na vás přiživovat....Když jsem se sešla s kamarádkou a jak už to bývá, kdeco jsme přemlely,  tak došlo i na klíšťata. "Představ si - říkala mi, - do ordinace k nám přišel s klíštětem jeden pán. Bál se, že si ho nezvládne odstranit sám a požádal mě o pomoc. To klíště se mu přisálo na tom nejchoulostivějším místě, tak mu nezbylo jiné než dolů spustit gaťata. Nasadila jsem si brýle abych lépe viděla, chvíli koukám, ještě nacucané nebylo,a tak zírám až jsem ho zahlédla . Jééé, ten je malej ! aniž bych s tím myslela něco jiného a ten šťastlivec na oko dotčeně  prohlásil - Sestřičko, tak tohle mi ještě nikdo nikdy neřekl !! " Jasně že pochopila, že když musel naplno obnažit své intimní místo, že to chtěl trochu odlehčit....A víte na co sázím proti klíšťatům já? Takovou babskou radu jsem jednou zaslechla v autobuse, když jely dvě babky z lesa s plnými košíky hub. Ocet ! to je ta nejlepší zbraň. Můžu potvrdit že to funguje, alespoň u mne stoprocentně. Neředěným octem si potřu nohavice, klidně i ponožky a je klid, klíšťákům ocet nevoní. Aroma octu stejně po nějaké době vyprchá tak se žádný nelibý odér za vámi dlouho nepotáhne a ještě ušetříte za smradlavý repelent. Tak krásné léto bez klíšťáků, kdo by o jejich přítomnost stál....