Moje "parťačka".

Ó, já se mám ! Takovou "parťačku" bych každé babičce přála, žádná nuda a žádné zlobení s ní není, za jeden provaz táhneme, a já si to užívám.

Co já se všechno nedozvím, ani se ptát nemusím, a  bavím se její výřečností. V sobotu byla s rodiči v ZOO a jeden zážitek mi hned vyprávěla.

"Babičko, tam byla opice, taková šedivá a hnusná, měla bolavou čelvenou pldelku, já sem se jí bála, když na mě koukala. Ona skočila na tu dluhou a začla ji takhle mlátit, až byla chudáček celá zlaněná a tekla ji klev ! Pak to byla leglace, Máťa na jednu opici vypláznul jazyk a ona si klepala na čelo ! To byla babičko slanda, viď ?"

Dneska jsem vytáhla ty moje "poklady" na velikonoční výzdobu. Jasně že jí to všechno zaujalo, aby ne, za ta léta se jich naplnily dvě krabice a tak je z čeho vybírat. "Jé, babíí, to je hezký košíček ! Jé, babíí, ty máš tolik hezkých vajíček, můžu si tohle pučit ?" Mám takové velké, hezky malované, naštěstí dřevěný výrobek, takže se nerozbije, kdysi dávno mi ho darovala jedna kolegyně z práce. "Teri, můžeš si ho půjčit. To mám od Drahušky T., víš od jedné hodné paní, tu ale neznáš, už je to dlouho co zemřela, tak ho mám na památku." A ona se lehce zamyslí a potom řekne: "Babičko neboj, já ti seženu jinou ženskou, třeba nějakou bonďatou !" No řekněte, není to dobrá parťačka k pohledání? Ve štychu mě nenechá....