Adil | Malé ohlédnutí.

Ještě zítřejší den a je to vše za námi....copak nás v příším roce asi čeká? To kdybychom věděli. Předsevzetí si žádná nedávám, nejspíš bych je nesplnila. A co mé osoby se týká, jen ať není hůř než letos bylo. A budu spokojená, když celá moje velká rodina bude zdravá, a když se všem dařit bude, no, co bych si mohla přát víc? Vždyť některá jiná moje přání jsou už nesplnitelná, a houby jsou mi platná slova z jedné písně - když nemůžeš, tak přidej ! Ale ještě jsem ráda na světě, aby ne, když se pořádně kolem sebe v přírodě rozhlédneme, vždyť je na tom světě přece jen hezky !

A trochu ohlédnutí za Štědrým dnem. Jistě jste si chvíle u stromečku  také užívali, a těšili se z dárečků.A kde jsou děti, o to je to veselejší ! A tak jsem si v duchu vzpomínala když moji synové byli dětmi, o dnešních dárcích by se jim tenkrát mohlo jen zdát, a což teprve dětem z  mé generace ? Ale také jsme se na Vánoce těšili, jaký dáreček pod stromečkem bude, to bylo většinou jen potřebné oblečení a k tomu navíc bývala i kniha, byly jsme čtyři ratolesti a peněz nazbyt nebylo. Když jsem teď před svátky trochu víc uklízela přišla mi do rukou jedna knížka v koutku pěkně zastrčená a já koukám, to je dárek vánoční! Jenže nějaký rok pamatuje, a tak mě to hned napadlo,že ji dám  znovu pod stromeček, vím, že synek žertík přijme.

"Jééé, to je ale překvapení ! To jsem někde možná viděl, ale nevím kde.."

"Koukni, máš tam věnování, to jsem dobře uložila a našla až teď ! Se zpožděním přinesl ji Ježíšek !"

"No, mami, za takhle dlouho? Vždyť už mě je pětačtyřicet !"

Jeden čtenář se tu najde, když ne Honzík, tak jeho syn...

.