Kdo to tedy byl?

Včera měl Mikuláš svůj perný den, nejvíc práce měl k večeru, všude tam, kde jsou děti malé a fintu dospělých ještě neprokoukly. Některý Mikuláš si přizval i čerta, některý i anděla... A ten, co navečer zaklepal na naše okno stříbrnou berlou  přišel sám, plným košíkem dobrůtek obtěžkán. Když u domovních dveří zazvonil a už bylo jasné, že žádný čert co zlobílkům rád pohrozí s ním tady není, ,tak se malá Terezka nebála jít té návštěvě otevřít. Maminka ji u dveří jistila, co kdyby se toho Mikuláše lekla, když je jí teprve dva a půl roku. To malý Filípek, o pár měsíců mladší se při tom  zaklepání na okno vystrašil, ale toho zas jistil jeho tatínek. Když Terka Mikulášovi  otevřela dveře, špitla směrem k mamce:  "Maminko, to je tatínek !" a to ten Mikuláš ještě nestihl k dětem promluvit a vyžádat si nějakou básničku, či písničku, aby každému mohl z toho košíku předat dáreček. Pak už to šlo jak to bývá, Terčino podezření bylo pryč, a Andulku šafářovou mu zazpívala docela bez ostychu. Fildík Mikulášovi místo básničky podal ruku a při tom z něj oči také nespustil, no a ti dva starší kluci, ti už věděli o co jde, ale nic neprozradili. Máťa mu frajersky zabrnkal na klávesy a Krýša s prožitkem také zapěl, a to dokonce Kde domov můj, možná proto, že se hymnu ve škole zrovna učili. A proč si Terezka v první chvilce myslela že je to její tatínek? To je prostě jasné - všimla si bot a potom i ponožek, když se ten Mikuláš ve verandě zul, důkaz, jak  jsou ty malé děti všímavé ! Tak kdo to tedy byl? Opravdu její tatínek, jiný Mikuláš k nám cestu asi nenašel