Předvánoční čas.

Na adventním věnci už první svíce dohořela, pak dohoří druhá, po ní i třetí a s tou čtvrtou přijdou vánoce. Někde už voní cukroví, někdo shání dárky pod stromeček a hlavu si láme, čím by potěšil, snaží se, aby to byl dáreček od srdce. A většinou se důkladněji uklízí, to  aby vše svítilo čistotou. Málokdo mávne rukou a řekne si, no, a co má být ? Na všechno kašlu, vánoce nedržím, ani větvičku s jehličím do džbánku nedám, natož zdobit stromeček. A shánět dárečky, stresovat se, jen ať si každý koupí co chce sám, třeba jen maličkost pro radost....Ne, vážně, to můj případ není. A s tím gruntováním už to tak nepřeháním, ale okna, záclony i koberce, na to své síly ještě vynaložím. I cukroví už jsem pekla, nějaké dárky mám nakoupené, a čas se žene kupředu, jako pár splašených koní...Ve včerejší adventní neděli bylo zvečera v našem malém kostelíku v lavicích plno lidí, přišli si poslechnout soubor Gospel, který tam v tento čas každý rok zpívá  tak krásné písně, že i malá Terezka je s velkým zaujetím vydržela poslouchat. O tom našem kostelíku jsem se tu mnohokrát už dříve zmiňovala, že nepatří církvi, ale městu. Spolek přátel naší obce ho  opatruje, postupně zkrášluje a je to znát. Adventní koncerty se v něm staly už tradicí. Po tomto zážitku ještě naskok do města - autem coby dup, podívat se na náměstí na rozsvícený strom, aby ho v plné kráse děti také viděly.  Bohatě ozdobený, plný zářících světýlek se nám moc líbil,  jasně, že v mohutnosti na ten pražský nemá, ale je  dobře rostlý, jak švarný hoch, a navíc místní, odnikud dovezený.

A ještě bývala tradice posílat přání poštou, a to si mi zdá, se pomalu vytrácí a mizí. Ne že by si lidé navzájem  nepopřáli, ale pohlednic ubývá, válcují je přání prostřednictvím mobilů a internetu. Přání ručně psaná, jsou mi bližší, a když je kupuju, vybírám ty s nejhezčím motivem, který se mi líbí a doufám, že adresáta potěší, tak jak vždy potěší i mne, když   doručenou ve schránce  najdu. Mám takový zvyk, že si je schovávám do krabice už několik roků a když  jsem dnes s nostalgií do krabice koukla, některá přání byla psána rukou těch, kteří už mezi námi nejsou...

Tak klidný adventní čas vám všem......