Procházka po Viničné cestě.

Tuto neděli k nám v plné síle nakouklo pravé babí léto, obloha bez mráčku se pyšnila v blankytu, radost pohledět ! "Chceme se podívat na Viničnou cestu když je tak hezky, ještě jsme tam nikdy  nebyli, pojeď s námi, projdeme se, ty přece víš kudy se jde", řekl mi syn. Prošla jsem ji před léty se sestrou Jarčou, bylo to zjara, ráda vzpomínám. Viničná cesta se opravdu vine, když se kouknete do mapy, klikatí se na úbočí Jizerských hor,  od Oldřichova v Hájích po ní můžete dojít až do Hejnic. Cesta je upravená pro pěší i cyklisty, a procházkou po ní se kocháte nádhernou přírodou,a kdo tu krásu umí vnímat, tomu se až tají dech....Je to jeden z mnoha malebných koutů naši malé země. Teď, v podzimním čase, když se vyloupne slunečný den, zlátnoucí bučiny jsou pro oči potěšením, a mezi nimi mlčenlivé balvany a skalky, porůznu bohatě roztroušené, prostě paráda !

To bylo jen malé nahlédnutí co krásy máme skoro za humny.