Minulost a současnost.

Včera jsem kolem ní prošla a jen malou chvilku se zastavila, aby se moje oči potěšily její vznešeností, pořád je krásná a stále bude, i když tak trochu už stařenka....

Radnice, jedna z dominant, co naše město krášlí už pěknou řádku let. Byla postavena v letech 1888-1893, a kvůli její stavbě bylo zbouráno několik domů, mezi nimi i tři zájezdní hospody-  U zlaté koruny, U zlatého slunce a U města Vídně. Tenkrát pro německou městskou burožoasii byla Vídeň vzorem, proto také v soutěži na budovu radnice zvítězil vídeňský architekt F.Neumann, c.k. stavební rada,  a proto také  celkové pojetí svou architekturou poněkud připomíná radnici vídeňskou. Stará budova, sloužící už od roku 16O3 byla po dostavění nové zbourána a její typická věž v kopii zdobí střechu Severočeského muzea.

Tady jsou obě, ještě vedle sebe,  na jednom z historických snímků.

Budova má čtvercový půdorys s vnitřním nádvořím, s 65 m. vysokou věží nad hlavním vstupem, a s menšími po obou jeho stranách. Ke vchodu budovy je zdůrazněné schodiště a vstupní  dveře mají bohatou  umělecky kovanou mříž. Radnice má celkem 4 podlaží a 80 místností, dva velké zasedací sály a nádherně zdobenou obřadní síň. Nad balkónem pod hodinami v reliéfu střeží dva žoldnéři v krojích ze 17.století velký městský znak. Na jiném reliéfu stojí Kateřina z Redernů a stavitel staré radnice Marcus Antonius de Lancio. Též je tam zpodobněn starosta města dr. Schucker a tvůrce nové radnice, architekt Neumann. A reliéfy jsou prací vídeňského sochaře Friedela. Kdo vstoupil do vnitřních prostor budovy, a třeba  do obřadní síně stoupal nahoru   po schodech a rozhlížel se pozorně kolem, dá mi za pravdu, že je to dílo opravdu skvostné a že každý patriot našeho města se může tak trochu pyšnit....

A  pyšnit se nejen touto dominantou, máme tu ještě jinou, která z velkého kopce shlíží do údolí, máme tu zeleň a kolem města i   lesy  nadosah , máme to tu hezké....

Špatný úhel pohledu jsem si vybrala cestou v letmém okamžiku, kdybych popošla kousíček vedle, možná bych zachytila i tu dominantu nad městem, moje chyba, takhle věž  Ještědu na mne zdálky jen juká...

Stejně jsem ji do hledáčku dostala, tady u nás doma, se mi věž nikam jen tak neschová, na můj návrat z města tu na mne čekala....