Možná jsem dětinská, kdoví...

Borové šišky - což jsou tak úchvatné, koho by zajímaly,  a že by mi za zmímku stály?

Jsem možná dětinská, kdoví, ale já se musím  přiznat, že mi vždycky něco připomenou...Prázdniny, lesní a  létem voňavou stráň na Leštinách, kde takových šišek bylo pod stromy plno. Však na ně babička s trakařem jezdívala a my jsem jí s bráchou ty drobné šišky pomáhali sbírat do jutových pytlů, byla to tak trochu zábava kdo jich sebere nejvíc. A když s nimi babička  v kachlových kamnech  zatopila a pak vařila oběd, nebo pekla dobré buchty,  tak to byla ta  pravá  venkovská domácí pohoda. Možná jsem dětinská, ale je mi to jedno, pro mne to vždycky bude moc milá vzpomínka ! A tyhle šišky, kde se tu vzaly, když jsou  Leštiny pro mne už nedostupné a tolik  vzdálené ? To přímo u domu,  naše vzrostlá borovice každý rok na zem své šišky shazuje. A já je sbírám, sbírám je ráda a  při tom na babičku s nostalgií  vzpomínám. Létem prohřátá stráň a i "kachláky" zůstaly už jenom ve vzpomínkách, ale  šišek mám plno, přímo pod nosem.....no, asi jsem divná,  že se tu nad něčím tak  obyčejným v  tuto chvíli dojímám...