Adil | Hra s ohněm.

Naštěstí nikde nehořelo, to je jenom takové přirovnání k jedné školní příhodě.  Ptala jsem se vnuka Matěje, jak se mu dařilo ve škole když jsem nebyla doma, jaké měl známky, prostě jak si vedl.....

Já: Máťo, tak co, jak šla škola, jaké známky z učení?

On:  Babí, představ si, dostal jsem ze slohu tři pětky !!!

Já:  ?????? Cože, jak je to možné ? Prosíme tě, co jsi dělal, vždyť nosíš hezké známky !

On:   No právě, paní učitelka mě za sloh pochválila, a já ani nevěděl, že je v žákovské mám .

Já:  No, když tě chválila, tak proč a zač ti je tam psala, to jsi nevěděl ?

On:  Já to nevěděl, že mi do ní učitelka něco  psala, já se do žákajdy nedíval . Ale až doma mamka na ty pětky přišla, když se do ní koukla. Jak je to možné, zlobila se...Ale babi, neboj, už mi je úča přeškrtla ! Víš, ta Eliška,co s ní ve třídě sedím a co pořád zlobí a každého otravuje, že s ní nikdo moc  kamarádit nechce, mi  napsala  na papír -Miluješ mě ? a já jí řekl že ne ! A víš co ona pak udělala ? Ani jsem nezjistil, že mou žákovskou mi z tašky vzala a zastrčila do své  a ani učitelka si toho nevšimla když ty její pětky napsala do mé !  Víš, Eliška to udělala naschvál a já jen koukal, proč se mamka tak rozčiluje !

Jsou to školáci - čtvrťáci, i za mých školních let se ve třídě našlo nějaké "číslo",  ale většinou to byli kluci co se s různými rošťárnami před děvčaty předváděli , dnes si mi zdá, že jsou si  kluci i holky rovni.