Byl krásný slunečný den.

Slunko nás hřálo po celý den, skoro jako v létě,  nebeská klenba, nádherně azurová a z ní všechny obláčky dočista vymetené,  to byla paráda ! A ptačí koncert, to jásavé trylkování, kdo by ho nevnímal?  Jeden  čmelda se probudil, prolétl kolem, možná už hledal něco sladkého, asi na jarní kvítek si s chutí někde sedl....Všimla jsem si, že třetí den to  v koruně mé borovice stále lehce praská. To tam žádný skřítek  neuklízí,  ale že  jsou tam stovky loňských šišek a jak se slunko snaží, moc dlouho to nepotrvá, pak  začnou na zem padat. Rok co rok, stejný koloběh... mám ráda tu borovici, je to moje "dítko", a na úrodu vůbec není skoupá !

Neodolám, nevydržím, a zas se trochu chlubím - všech osm trsů plných květů, mám z nich velkou radost.....

Narcisky "Irenky", tak jim říkám, a jasně že vím proč....

Ani voňavé fialky se zahanbit nedaly, a z azuru nahoře si trochu modré vzaly.

A tahle slunko nemusí, je jen doma pro parádu, té zas  říkám  Hanka, jasně, že vím proč....