Také nemáte co na sebe ?

Skříň narvaná k prasknutí a já hledám a hledám, propadám panice, tak  všechno vyhazuju ven. Kde se to tu vzalo ? Takových hadrů navěšených na ramínkách, páté přes deváté, hadrů mně neznámých. Bože, kam se podělo moje oblečení, kde jsou mé halenky a dlouhé kalhoty? Ani sukně tu není jediná, ne počkej, hele našla jsem jednu, co jsem si kdysi sama šila. Tak si ji vezmu, co mi zbývá, do práce v něčem musím jít  .Fajn, že se nemačká ale co to, koukám že je na ní velký flek !  Čas běží, stihnu to nějak vyčistit ?A tuhle jedinou blůzu si vezmu k tomu, když jsem tu jinou nenašla, sice obstarožní, ale aspoň něco, čas běží a já musím do práce jít......Všimne si někdo mokrého fleku, velkého jako koláč, když zakrýt se ničím nedá? A to se zrovna musí stát mně...!   Naštěstí jsem se pak probudila, byl to jen bláznivý sen. Už mne neděsí, že nemám co na sebe, ani obsah skříně jsem nešla zkontrolovat abych se přesvědčila, zda tam je veškeré oblečení na svém místě, oblečení bez fleků, a vše  co se nosit dá. Vstala jsem a tradičně vykoukla oknem ven - do žádné práce jít nemusím, a  venku mrtvo,deštivo a šedivo, tak mě vítal dnešní den