borůvkové rozjímání...

2. srpen 2010 | 23.26 |

"Nešla by jsi na borůvky?" Lákala mě sousedka Hanka. "Půjčím ti skládací stoličku, líp se ti budou trhat,nemusíš se tak ohýbat". Ale jo, půjdu, dostala jsem najednou chuť na kynuté borůvkové knedlíky, pěkně posypané mákem a polité máslíčkem. Jak to tu píšu, už se mi sbíhají sliny a cítím tu vůni....Do zítřka to vydržím, zajisté. Na Černém kopci bývalo borůvek, natrhat plný kbelík jsem dokázala. Jenže, to už je dávno, to odvál čas, ale živě si vybavím hotové pláně borůvčí, keříky obalené modře sametovými plody,pěkně nalitými, radost pohledět. To se to trhalo, ach jo!  Také mezi kamením se tam občas narazilo na zmije a z těch mám strach. Hadů se prostě bojím. Ale nám se do kopců škrábat vůbec nechtělo,trochu jich najdeme i někde dole, s kbelíkem přece nepůjdem. Pod elektrovodem, na takovém plácku jsme trochu natrhaly. Já stoličku nechtěla, zlobí mě kolena, dřepy už nedělám a na ohnutý hřbet jsem si už zvykla. To není problém. Borůvky drobounké, jen pomalu přibývaly, ale zítra si knedlíky patřičně vychutnám a nebudu sama, i Matěj se těší a taky dědouš, no bude to mňamka, věřte mi! A dobrá polévka z holubinek, pár jsem jich v lese sebrala. O houbách později , ještě tu nerostou, že bylo moc sucho.

                                                                              borůvky

                                                                               rovné tři litříky jsem jich natrhala, prostě tak akorát....

                                                                               Frýdlant 2O10 014

                                                                              a takhle jsem šmírovala jak se činí sousedka Hanka, ne abyste to na mě práskli...

          

Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře