Matějovi jsem nedávno slíbila, že se někdy svezeme vlakem. Tím novým, zelenožlutým, co jezdí přes naši ves, to si moc přál. A své kamarádce jsem zase slíbila, že až přijede, půjdeme na malý výlet do okolí. A že sliby se plnit mají, tak splněno v pátek. Byl krásný letní den, tak batůžek na záda a hajdy ven ! A žádná plotna a žádné starosti, i dědouš se postarat někdy může...Matěj byl nadšený a vlak si užíval. Sledoval všechno a ani nedutal. Za půlhodinku jsme vystoupili u cíle. A kam že jsme to vláčkem jeli ? Přece k zámku Lemberku a ke Zdislavině studánce. A Matěj těch zhruba 5 km ušel v pohodě, nebrblal že bolí ho nohy,tak pochvalu zasloužil. Ten den jsme si všichni tři užili, bylo to fajn, byla to opravdu relaxace.
ze zastávky ve Lvové jsme prošli do kopečka lesem a zámek Lemberk už nás vítal
prošli jsme jenom nádvořím, dovnitř jsme nešli, já už tam byla, tak zas někdy jindy až Matěj povyroste
kašna se Matějovi líbila, tak obrázek na památku
tak Matýsku pojď, musíme dál...
ještě jedno ohlédnutí a jde se ke staré lipové aleji
rozcestník nám ukazuje kudy se dát dál
kolem historických domků
vstupujeme do aleje snad staletých lip, škoda, že zrovna nekvetly, to by byla krása
Matěj neúnavně vpřed a kolem božský klid...
mohutné vrásčité kmeny, pamětníci dávných časů
hodně kmenů dutých a zjizvených, tady v dutině ptačí hnízdo
zámecká vodárenská věž
jako z nebe blesk- suchá větev mezi korunami stromů
pár výhledů z aleje
babičko, půjčím mu klobouček, viď že mu sluší...
z kopečka po kamenech opouštíme staré lípy
studánka svaté Zdislavy už nás konečně vítá
svatá Zdislava /není moc vidět/, lidé sem nosí kvítí,
voda prý zázračně léčí, vytéká ze země opravdu proudem, lidé si pro ni jezdí,
i Matýsek ochutnal a byla moc dobrá
ticho a klid, to také léčí
poseděli jsme, pokochali přírodou a půjdeme dál
ještě jedno ohlédnutí , nashledanou studánko...
něco málo z toho, co jsme ještě viděli...
plno malých rybiček
už poslední pohled a je čas jít k vlaku