Tenhle rozhovor s pětiletou vnučkou  byl zajímavý tím, že ve své dětské fantazii ho brala vážně a své rozhodnutí mi s pevným předsevzetím sdělila. Nechtěla jsem jí to pokazit, tak jsem to brala naoko také vážně, ale nenápadně jsem se bavila....Niť rozhovoru jsem vlastně začala já, otázkou, jestli se jí po kamarádech ve školce nestýská když se teď nemůžou vidět.

Když na stromech podzim zbarví listí, když pozlatí jejich koruny, to je krásná podívaná, to je pastva pro oči....A pak se listí k zemi lehce snáší, a pod nohama zašustí...Mám ráda podzim s modrou klenbou nad hlavou , s paprsky sluníčka, co už nás neohřeje ale jen tak  tu naši zem pohladí...

Ten

Oproti mému očekávání  je říjen víc deštivý, větrný a chladný. Letošní podzim je takový podivný, virová situce tomu jen napomáhá a na náladě nikomu nepřidá. Mám štěstí, že nemusím mezi lidi, a ani nemusím být doma zavřená a jak je to jen možné, můžu jen otevřít dveře a jsem na zahradě... Tam se podle svých sil a možností můžu zaměstnat potřebnou podzimní prací.  Zda je to nutné, dál nebudu

Tak nějak to na mne padlo, pochmurný čas, chladno a vytrvalý déšť posledních dní. Navíc hrozba covidu šířícího se  kolem nás, prostě blbá doba.Nalila jsem si dvojku červeného vína, navíc mám důvod, sice žádná rodinná sešlost se raději nekoná, i když má vnučka svátek. Tak na zdraví Terezko ! Už jsem si mezi dveřmi přiťukla s rodiči, příště si to vynahradíme.Ten virus kolem začal kroužit a svou

Jsem hříčka přírody jen se podívejte,

nad tím mým frňákem se klidně rozesmějte.

Ten není ostrý a špičatý jen napohled,

V podzimní náladě jen tak a všelijak, ubíhá čas...Myšlenky se honí hlavou, o tom co se děje kolem nás, ale nepropadám panice. Z mysli to v každém dni vyháním tím příjemnějším, svou mysl věnuji ponejvíc zahradě. Kdybych měla křídla a mohla si vyletět do přírody lehce a volně jako ten pták, to by se

Ještě před týdnem jsem si libovala jak je venku hezky. Přála jsem si ať to ještě do konce měsíce vydrží. Tu radost ti neuděláme,  tam kdesi v dáli řekl mocný "Větrník"- co rád kraluje v pohádce, a přizval si napomoc vytrvalý déšť a to příjemné teplíčko dolů hned srazil...To žádná pohádka

Jé, kdy já naposledy běžela jako s větrem o závod  ? To už si ani nepamatuju, jo, když jsem mohla utíkat bylo to prima, co bylo, to bylo a už není...K maratónu přirovnávám jen pádící běh času. Září už je v druhé půli, v krásném babím létě, a já nestíhám a nestíhám,  je to vůbec možné ? Vždyť jsem stále doma, tak co pořád dělám?

Nová výzva k projížďce na Bertičce mne nenechala v klidu, jedu, jasně že jedu ! Na cyklostezce k Průrvě jsem se namlsala a tak  návrh nejmladšího k podobné jízdě jsem s radostí uvítala. Nedělní ráno bylo zakaboněné, jenom ať neprší, to by nám "sklaplo" ! Na kolech v rodinném houfu a já s nimi jsme se vydali za humna, za Chrastavu  do Bílého Kostela nad Nisou. Od nás, z domova

V minulém článku něco chybělo, tak abych to napravila, je to tady. Rybník Zrcadlo ......