Adil | co život přináší

"Nechceš jet na otočku s námi ?" zeptala se mě Jarča.  Jasně že jsem řekla - "to víš že jo, ráda !" Ráda se podívám zase tam, do jiného kraje, kde žije druhá sestra Maruška.  Jen co jsme přijeli k Turnovu už jsem se ubíhající cestou mohla kochat tím, co se mi líbí a co tady u nás téměř neuvidím. Lány obilí ! Už zlátnoucího ječmene, lány ještě

Je pár dní před vysvědčením, už se nezkouší, už je rozhodnuto, někteří vědí jak to dopadne, někteří jsou v nejistotě, ale školní výlety bývají jisté. "Máťo, jak se těšíš na výlet, to bude bezva, viď ?" - ptám se vnuka. "Docela jo, babčo, ale stačil by mi jeden den, nevím jaké to bude, mně se tam nechce spát..."  "Uvidíš, že se ti bude líbit, užiješ si se spolužáky,

Co mě do konce týdne ještě nečekaně překvapí, napadlo mě v pátek, neboť jsem opravdu měla samý pech ! V pondělí jsem se telefonicky objednala k zubařce, na preventivní prohlídku. Příjemný hlas sestřičky mi stručně sdělil - ve čtvrtek, ve 13.40.   "Dobře, čtvrtek, ve 13.40 " opakuji její slova a hned píšu do kalendáře. A když už jsem se rozhodla zhostit se prevence, tak si zajdu

Včera bylo takové vedro, osvěžující větřík se někam ztratil a v tom hicu také odpočíval, ani  stéblo trávy se nehnulo...Líp bylo ve stínu, komu by se chtělo stále pot z čela utírat ?  Přišlo dnešní ráno, a že slunko bylo po včerejšku už tak znavené, tak ani nevykouklo a pak déšť přinesl znatelné ochlazení a přírodě určitou úlevu.

I kočičák Fido v tom včerejším parnu líně odpočíval

 U nás v poslední době moc nepršelo, tak už byl na deštík  nejvyšší čas. Přišel s pondělním večerem, ne deštík,