Přišel k nám bůhvíodkud, nikdo se po něm nesháněl, sedl si ke dveřím a trpělivě čekal až mu někdo otevře. Černý jako uhel, jen žluté oči mu svítily jako dvě lampičky a s upřeným pohledem vybízely - jsem jako ten tuláček opuštěný, nevím, kde je můj poslední domov a já bych moc rád nějaký měl. Jsem z toho smutný, nikdo mne nehledá, to už mě můj páníček nechce ? -Já nechci žít jako
V sobotu jsme zajeli do Svijan, že si prohlédneme opravený zámek a k němu patřící pivovar. Počasí nám přálo, jen to vedro bylo úmorné, ale oba objekty jsme projít zvládli, jen malá Terezka v prostorách zámku na máminých zádech únavou padla.
Svijanský zámek vznikl z původní renesanční
Horké sobotní odpoledne přivábilo mračna, přivábilo hromy a přivábilo déšť. Ve větru do oken třískaly proudy vody, i pár krup spadlo, a zlověstně hřmělo tak blízko, až z toho šel strach. Docela krátké bylo to divadlo a pak se vše uklidnilo. Fajn, zas bude zalito, zas je vody plný sud, zas je nová zásoba pro rostlinky, až začnou žíznit.... Nedělní ráno bylo lehce podmračené ale po parné sobotě
Proč se nepovozit, řekla si ta malá žabka, a skočila kačeně na záda. A kačka nic, ani se nehnula, seděla na vodě jak přibitá, bodejť, v takové vedru , myslela si, a já že bych s tebou měla rejdit po hladině? Vždyť tu ani není místo, samý lupen, samé listy, to tak, ještě se do nich zamotám ! A tak buď ráda, že aspoň sedíš, chvíli se na slunku opaluj, ale jen chvíli, a pak zas do
Nebylo to poprvé když jsem ho přistihla, jak si to ve večerním šeru štrádí po slepičím výběhu. Šla jsem se podívat, zda mladé slípky co jsem si nedávno pořídila, spořádaně do kurníku zalezly, aby některá nezůstala sedět někde venku a nestala se vábnou kořistí kuny, která se tu někde poblíž drží. Nebo úlovkem třeba i tchoře, či lišky, co já vím, co se tak pod rouškou noci může nebohým
Koukám do koruny Ontaria, kolik jablíček letos asi urodí, a co nespatřím? - ve větvích ptačí hnízdo ! A příliš vysoko ani není, a to je pár metrů od jabloně bezpečná koruna vysoké borovice, a tam žádná kočka nepoleze. Nešťastné místo si ti ptačci zvolili, kocour Fiďouš se na ně dívá jen z kočičího nebe, od něho jim zkáza nehrozí, ale co ten černý kočičák co k nám odkudsi přivandroval
Mám ji na očích každý den, vnímám jak všechno roste, jak je krása kvítí pomíjivá, co všechno odkvetlo a co se do květů chystá, těším se pohledem, a ze všech sil snažím se tu svoji lásku opatrovat, vím o každé rostlince, o každém keři, to moje "království" pro mne moc znamená....Nechodím kolem bez povšimnutí, jak bych také mohla? Barevná paleta azalek už se mění jen do zelené,
Nedělej drahoty a nějakou písničku už tam pusť ! Nebo si vyberu sama, půjčíš, nebo nepůjčíš mi to ? No tak se nenech prosit
Ne, nejde o slané slzy, ale o slzy dešťové, bylo jich třeba, déšť se nám tu vyhýbal a zemi chyběla vláha.
Pozorovala jsem chvíli tu naši malou Terezku, když se venku poprvé odhodlala k samostatným krůčkům, jak ji zaujala voda v malém zahradním jezírku.
Já bych tak ráda do té vody - přála si možná....a chytat tam rybičky červené !