Adil | co život přináší

Asi té žabce byla dlouhá chvíle a vymýšlela, co dělat a tak ji napadlo, že se po hladině trochu povozí. Ale měla smůlu, že vítr nefoukal, tak  ten "koráb" se ani nehnul z místa a žádná jízda se nakonec nekonala.Chvíli se aspoň slunila a pak zase zpátky do vody hupsla.

Slova té známé písničky mě napadla, když jsem viděla moji vnučku Terezku s jakou radostí chytá při krmení naše slípky, vystihne chvilku kdy je slepice zobákem v krmení a zrovna na nic jiného nedbá. Jinak by ta slepice  při honičce s křikem zdrhala, to je jasné !  A protože Terka ví, že slípky snášejí vajíčka, která za dohledu sama ráda chodí z hnízda opatrně sbírat, tak tu chycenou slípku

Dejte jí brejle, přes které neuvidí a k tomu jí svažte ruce....ozvalo se za sousedovým plotem. To tak, abych neviděla, jak  kdeco kolem na zahradě rozkvétá !? Což o to, kdyby šlo jenom o dívání, to by žádnou práci nedalo.....Já vím, myslí to soused se mnou dobře, je to lékař a tak mi radu dal - prý pro rok 2017 na zahradě pro mne STOP !  A prý komu není rady, tomu není pomoci....Jo, včera

Je to tak, všechno jednou končí.....

 Dnešní pohled z okna lázeňského pokoje a časné ráno slibuje hezký den, ale já  už tu další ráno nezažiju, tohle je poslední....

Navečer balím a odjíždím domů, ale bylo mi tu fajn ! Dobrá

Kouzelný proutek jsem nenašla, šlo to i bez něj !  Popadla jsem hole a vyrazila ven,dohnat co jsem chtěla. Zašla jsem pozdravit jednu starou košatou lípu u cesty na Brtev.

I když slunko se svými paprsky zdráhá laskat tu nádheru dole, mně to nevadí, mně je fajn, mou duši

Už je zase zataženo a i já mám  chmury na čele....Ve slunečnou neděli jsem se na Byšičkách namlsala a proto platím od včerejška bolestivou daň. Do prkvančic, jak k tomu přijdu, bez holí ven nemůžu.Místo nohy ruka bolí, "zamrzlo" mi rameno, to je tedy pech ! Rybníček Pardoubek v plánu jsem měla, že  si ho objedu celý.