Dneska to je beze slov, a tak jen krátce:

"Dáš mi pusu ?  Že nedáš?  Tak ti ji dám já, a docela ráda..."

Asi té žabce byla dlouhá chvíle a vymýšlela, co dělat a tak ji napadlo, že se po hladině trochu povozí. Ale měla smůlu, že vítr nefoukal, tak  ten "koráb" se ani nehnul z místa a žádná jízda se nakonec nekonala.Chvíli se aspoň slunila a pak zase zpátky do vody hupsla.

V našem jezírku se zabydlely žáby, vždyť nedávno se tu snažily založit rodinku, ale nezjistila jsem zda se jim povedla,  možná si jen  hrají na schovávanou,  žádná drobotina tu neskáče.  Ale proč  ty čtyři co jsem včera zahlédla  by se stěhovaly jinam, nájem tu neplatí

Dnes jsem poblíž vlakového nádraží čekala na autobus MHD, který mě odveze k domovu a dlouhou chvíli si krátila lelkováním. Všimla jsem si lidí spěchajících za svými cíly a i těch co nijak  nehonil čas, ale možná jen  zdání klame, každý z nich jistě  cíl  také

Jak jsem nedávno courala kolem bělohradského rybníčku Pardoubku a v klídku se kochala vším, co mi do očí padlo, nemohla jsem přehlédnout nápaditou věc. No, to je bezvadné "udělátko", zdálo se mi zajímavé a hned mě to lákalo vyzkoušet.

Ale po pěšince se ke

Slova té známé písničky mě napadla, když jsem viděla moji vnučku Terezku s jakou radostí chytá při krmení naše slípky, vystihne chvilku kdy je slepice zobákem v krmení a zrovna na nic jiného nedbá. Jinak by ta slepice  při honičce s křikem zdrhala, to je jasné !  A protože Terka ví, že slípky snášejí vajíčka, která za dohledu sama ráda chodí z hnízda opatrně sbírat, tak tu chycenou slípku

Má velké hedvábné květy  s tmavým okem uprostřed - dřevitá pivoňka, jedna moje  kráska.  Jen tři ,čtyři dny,  pro krátké potěšení, a list po listu z květu upadne....

Dejte jí brejle, přes které neuvidí a k tomu jí svažte ruce....ozvalo se za sousedovým plotem. To tak, abych neviděla, jak  kdeco kolem na zahradě rozkvétá !? Což o to, kdyby šlo jenom o dívání, to by žádnou práci nedalo.....Já vím, myslí to soused se mnou dobře, je to lékař a tak mi radu dal - prý pro rok 2017 na zahradě pro mne STOP !  A prý komu není rady, tomu není pomoci....Jo, včera

Naštěstí nikde nehořelo, to je jenom takové přirovnání k jedné školní příhodě.  Ptala jsem se vnuka Matěje, jak se mu dařilo ve škole když jsem nebyla doma, jaké měl známky, prostě jak si vedl.....

Já: Máťo, tak co, jak šla škola, jaké známky z učení?

On:  Babí, představ si, dostal jsem ze slohu tři pětky !!!

Já: 

Je to tak, všechno jednou končí.....

 Dnešní pohled z okna lázeňského pokoje a časné ráno slibuje hezký den, ale já  už tu další ráno nezažiju, tohle je poslední....

Navečer balím a odjíždím domů, ale bylo mi tu fajn ! Dobrá

Na rybníčku Pardoubku jsem zahlédla labuť, jednu jedinou, možná že druhá v rákosí někde hnízdí, aby pak vyvedla mladé. Vzpoměla jsem na malou labutí rodinku, co jsem tu před čtyřmi lety chodila pozorovat, ale to byl už konec června. Včera jsem se vydala na obhlídku a labuť jsem neviděla ani tu jednu, mohla jsem koukat, jak jsem chtěla...Nedivím se, byla ukrytá někde v klídku, přece se zvědavým

Kouzelný proutek jsem nenašla, šlo to i bez něj !  Popadla jsem hole a vyrazila ven,dohnat co jsem chtěla. Zašla jsem pozdravit jednu starou košatou lípu u cesty na Brtev.

I když slunko se svými paprsky zdráhá laskat tu nádheru dole, mně to nevadí, mně je fajn, mou duši

Je ráno po půl osmé, a skupinka lidí se chystá na plynnou uhličitou koupel, blahodárnou pro tělo. Po prsa utěsnáni ve velkém plastovém pytli plynem nafouknutém se na lehátku docela příjemně leží. V jednotlivých  boxech oddělených světlezelenými závěsy se plných dvacet minut v klidu odpočívá

Už je zase zataženo a i já mám  chmury na čele....Ve slunečnou neděli jsem se na Byšičkách namlsala a proto platím od včerejška bolestivou daň. Do prkvančic, jak k tomu přijdu, bez holí ven nemůžu.Místo nohy ruka bolí, "zamrzlo" mi rameno, to je tedy pech ! Rybníček Pardoubek v plánu jsem měla, že  si ho objedu celý.

Poslední dubnový den jsem porušila tradici, na žádný slet jsem se nechystala, a že na tomto místě kolem kostelíčku by na přistání baboletů bylo místa dost, o tom jsem se na vlastní oči přesvědčila.....

Nedělní sluníčko celý den rozjasnilo, no konečně se umoudřilo, bylo načase