Adil | co život přináší

Maminko, tatínku, podívejte, to jsem já, váš nejmilejší dáreček !  Dáreček na celý život.....

Znáte to, když něco moc chcete, a ono ne a ne to přijít, a když to konečně přijde - hop,  už jste v tom !  Zavádějící úvod, že ?

Tak i já už jsem zase v tom, ale v čem asi ? No, nadržená jsem fakt už byla, nejhezčí  měsíc v roce, ten májový čas a v něm v poslední době počasí tak škodolibé a

"Nechceš jít s námi na malou okružní procházku ?" ptali se mě naši, když jsem se k večeru hrabala ve skleníku. " Chviličku počkejte, půjdu taky", skleník mi nikam neuteče a na moje ruce si počká klidně do zítřka.  Do kapsy foťáček "šmejdík" a jde se ! 

Nad

Kdo si rád hraje na vojáky, policajty, kdo chce být na chvilku důležitý, když se převtělí do zmíněné role ? No, přece malí kluci !  Jo, to holčičky jejich věku mají už jiné starosti, kočárek a panenku, žádné válčení, to je přece jasné......

Tak

Každý rok sázíme brambory, a to bývá starost - bude úroda, nebo nebude, třeba jako loni? Takový starosti bych chěla/chtěl/ mít taky, no, obyčejné brambory a tolik řečí kolem ! Dají se koupit, kdykoliv a všude, tak nač si krátit žíly, může na to kdokoliv říci....možná má pravdu, ale.....Tak jako každý rok v tuto dobu, je to v pořádku, brambory jsou zase pěkně v řádku, a pak ? To se

Trofeje schovávám, každou si přidám ke všem dalším,  jo, když mě to "lovení"