Irence, Renátce, Jarmilce, Daně i Hospodyňce, také Miládce a všem dalším, i  náhodným návštěvníkům mého blogu  

Když jsem dnes, v předposlední den tohoto roku vstala, tak jako vždy, první můj pohled patřil obloze. Nezklamala, no řekněte, nebyla nádherná? Teď už po té kráse ani stopa, odkudsi vítr přihnal šedivou plachtu a v ní  jen sem tam se občas trochu modrá.....

Včera navečer, mohlo být kolem páté, se mi naskytla úžasná podívaná ! Za jedním kopcem se objevila záře, ta pomalu sílila a najednou hup - vyloupla se hořící meruna, velká a kulatá, jako to slunce někdy zrána...Ejhle, měsíc !  Žádný srpeček, prostě

Lidičky, venku je tak krásně !  Ač  je u konce prosinec, po sněhu ani stopa, jen na okolních kopcích se drží a nad hlavou je bez mráčku blankytná klenba,  radost pohledět !

Opravdu, nádherně modrá, po řádce šedivých dnů je takový pohled pomalu

 No, to byl dnes den ! To předvánoční bláznění, rok co rok stejné, jen schopnost s rychlostí už nenávratně slábne...Vždyť i ten stromeček v posledních letech strojíme dříve, to jsou  vždy stejné " obštrukce" - světýlka, ozdoby, postavit betlém, hotový obřad

Po dlouhé cestě dorazilo betlémské světlo dnes k večeru i k nám, k našemu kostelíku, a kdo chtěl přišel si pro plamínek , aby si ho donesl do svého domova.

A tak i za naším oknem to světýlko září, Matěj s rodiči mi ho přinesli........

Teď ještě dárečky dobalím, každý

Před koncem roku žádné bilancování nebude, také proč? Vše co se událo, vše co mě potkalo nebylo překvapením. Ne že bych některé věci vzdala, ale prostě jsem se smířila. Jo, smířila jsem se s tím vším, co se jen mé maličkosti týká, smířila jsem se jen prozatím....

Toť ošemetná otázka - chlubit se, či nechlubit ?....jak se to vezme.....

No řekněte, co třeba tenhle kočičí macek, může se pochlubit ? Určitě může, však má čím !

Nedá mi to a tak se ještě jednou  teď vrátím do kostelíka sv. Vojtěcha, tentokrát na třetí nedělní adventní koncert, který za návštěvu skutečně stál. Celý sbor z GENERACE

Že je humor koření života to je jisté a trochu té srandičky neuškodí.  Jo, nějaká korunka navíc, zrovna teď na vánoce by se určitě mnohým hodila, co takhle zkusit nějaký ten los ? Třeba se štěstí unaví a také se u nás zastaví...co to tu plácám, vždyť ani nevím, zda jsou zrovna teď nějaké losy k mání, tak

Moje kroky vedly tam, do míst, odkud už není návratu, šla jsem rozžehnout světýlko na počest tatínkovi...Každého 11. prosince, už po čtyřicáté...

Cestou mi křupal sníh pod nohama a v myšlenkách jakoby se zastavil čas....

A hlavu mám plnou

Nadpis článečku se může zdát zavádějící, prostě Zničehonic.... Ale to velké písmeno "zet" pozornějším napoví, že se o nějaké nic tady jistě nejedná...

Tak tedy, včera byla druhá adventní neděle a v  našem kostelíku, o kterém

Tak to je on  - frňákovník ! Jednu malou rostlinku mi dala Maruška, prý tahle kytka umí zahnat rýmu, zatím jsem to moc nezkoušela. Ale lístečky jsou plné aromatické šťávy, ta asi frňáčkům neuškodí a třeba je i ochrání. A tak tu rostlinku opatruju, už jsem i namnožila a předala dál. A jak se

Dnes jen pár slov, letem a ve fotkách. Jo, pořádně přituhuje a v noci nezahálí ani malíř mráz, jak on to dělá, když ledovou rukou to krajkoví namaluje? A dnešní ráno za oknem se v mrazivém oparu vyloupla duha.... a.jakoby někde nad městem hořela i adventní svíce.......

Kde jsou děti, tam se každý rok Mikuláš zastavit musí, to je jasné. No, sám by být neměl, ještě čert s andělem měl by ho doprovázet, tak by to bylo to pravé...A my tu dva klučiny máme a tak i jednoho vlastního Mikuláše taky No,

 "Nechceš si něco přečíst ? Našla jsem to při úklidu na půdě,už se nedozvíme kdy a kdo to tam uschoval..." řekla mi včera Jaruška, a podala mi zažloutlý papír, nadvakrát přeložený. Nasadím brýle, drobná písmenka tančí mi před očima a já s úžasem zjišťuju, že to psal