Jéje, to jsem si to užila ! S kým, kdy a kde ? Nejsem tajnůstkářka, tak prozradím.... S Jarčou, poslední říjnovou sobotu , a v našich krásných Jizerkách. Z osady Jizerka si vyšlápnout lesem, vše kolem vnímat, nasávat podzimní atmosféru a dívat se, dívat....Chtěly jsme nalézt takové místo odkud lze zahlédnout přehradu Souš. Nebylo slunečno, jen studené povětří tančilo kolem,
Poslední říjnový čtvrtek byl docela obyčejný, jako každý jiný den. Všechno zcela běžné, ale přece jen - slípky měly první podzimní premiéru a já s nimi též.
Jsou tady všechny pohromadě, když jsem je pustila z výběhu ven, abych jim dopřála zeleného, od časného jara jsou
Ve včerejším odpoledni vykouklo sluníčko a to bylo takové milé pohlazení v dlouhé řadě šedivých a zachmuřených dní. Jen takové vábné blýsknutí, že by na konci října mohlo být aspoň trochu slunečno. Předčasné jásání - zase je zataženo, ani škvírkou dolů k nám paprsek nepronikne, nahoře šedivo posmutnělé.... Včera mi Jarča zavolala - "nechceš se s námi podívat k "Šolcáku"? Mohlo
To je jako v té pohádce - zasadil dědek řepu, řepa vyrostla veliká, převeliká....jenže tady žádný dědek řepu nesázel, to jen Jarča semínka zasela, pak po políčku lezla, jednotila, okopávala, s plevelem bojovala až vyrostla řepa veliká, převeliká....potom ji tahali, až jí hromadu vytáhli !
Až
Opičák je malý lesík u našeho letiště a když do něj vstoupíš, máš pocit, že z něj dýchá jakési tajemno...Letos jsem se tam podívat nebyla, ani v loňském roce, ale včera jsem tam neplánovaně zašla, stačila mi půlhodinka, kterou jsem nechtěla jen tak marnit v autě, když jsem čekala na synka. Měla jsem v kapse "Šmejdíka", ale neměla jsem po ruce brýle, tak jsem si foťáček nastavit
Tu bych potřebovala jako sůl ! Kdepak je krásné babí léto ? - je takové "jalové" počasí, slunko se někam zatoulalo a nemůže k nám najít cestu, tak se většinou tváří měsíc listopad. A že je tak nevlídné chladno a zem je namočená, bere to veškerou chuť něco venku dělat, ono to ani moc nejde. Dnes jsem tahala pór ze záhonu a výsledek celé té práce = nula ! Jako ta
Ta příhoda už je léty zavátá, ale střípek vzpomínky se mi vybavuje docela jasně a vím, že potkat mě v dnešní době jak za sebou k domovu táhnu zpupnou kozu, byla bych každému pro smích. Už je to dávno, když jsem byla ještě hodně mladá a doma jsme ve chlívku kromě jiného měli i kozu. A jednou přišel
Před diváky a hodnotící porotou stály v řadě, čistě vymydlené, od čísla jedna až po sedm - uchazečky o titul. Pak malé korzo s lehkou hudbou do kroku, dívejte se ! Která je z nich nejhezčí ? Zepředu, zezadu, z boku, postava a krok....Zkušeným očím neušlo nic, než zazněly fanfáry pro vítězky. První, druhá, třetí, jak v soutěži Miss. Jen vítězné korunky tyhle čtyřnohé krasavice nedostaly, ani
Na první říjnovou neděli si moje sestra naplánovala cyklovýlet do Jizerek, lákaly ji zdolat Ptačí Kupy. Tiše jsem jí záviděla... ....také bych tam ráda byla, ale, no nic, nebudu nad sebou fňukat ! "Koukej fotit Jarčo, pár obrázků mi potom pošli, ať se taky pokochám, užij si to a ať vám vyjde počasí!"- přála jsem jí ze srdce. V myšlenkách jsem byla s nimi,
Dnes nám tu fouká do korun stromů a těžká šedivá deka leží nízko nad krajinou, venku je prostě nevlídno. Ještě včera sluníčko bojovalo o kousek místa nahoře, dnešní noc rozhodla, kdo bude silnější, kdo ráno zvítězí... Včera jsem s foťáčkem proběhla kolem mého kvítí, jiřinky by si sluníčko zasloužily, ještě by rády kvetly, dnes mají studenou sprchou svěšené hlavičky a další poupátka se do
Že bych měla dobrou vyhlídku do budoucna? Ne, že bych si přála, být nemohoucí a aby o mne musel někdo doma pečovat....to tedy určitě ne, nic takového si nebudu přivolávat ! Ale dneska mne pobavila teprve sedmnáctiměsíční vnučka, to jsem tedy koukala! A v trošku jiném provedení pečovatelského úkonu se to opakuje, inu, přece jen jí v dušičce klíčí kus ženské, klíčí semínko