Jsem na návštěvě u mého nejmladšího a v té rodinné pospolitosti se řeč stočila i k době, kdy byli synci ještě školáci. A tak se občas připomene nějaká příhoda, co se kdy doma udála. A tak se stalo, že po dlouhých letech vytáhl synek ze skříně kostlivce, o kterém jsem ani tušení

Z dvacátého ledna v roce 1947 si mlhavě pamatuju bolestný maminčin pláč nad malým uzlíčkem v bílé zavinovačce, tehdy jsem byla příliš malá, abych tu chvíli chápala. Ale do paměti se mi to nesmazatelně vrylo, ztratila jsem bratříčka. Později, v dospělosti jsem mnohdy přemýšlela, jaký by Pepíček asi byl bráška, i když jednoho staršího než jsem já  jsem přece  měla, a že by nás bylo pět

Po ranním probuzení vždycky kouknu z okna, to abych viděla jakou tvář nám asi nastaví nový den.  Můj pohled míří  nahoru, otevřou oponu do hlediště ? Jejda, zdá se, že se hrát bude,  vidím hvězdičku - uvaděčku. Stojí na místě, čistě uklizeném, kolem ní ani smítko z mraků, ale dole pod jevištěm rychle natahují černé sukno, a já jen mlčky koukám a doufám, že reflektor slunka se rozsvítí

Rok se vstříc k dalším svým  zítřkům rozběhl obvyklým tempem jako všechny roky předešlé, a pravda je, že záleží  jak s těmi zítřky každý z nás naloží, jak se k nim postaví a co od nich očekává. Nakonec každý z nás má nějaký svůj osud, a co se má stát, to se nejspíš stane... a někdy je lepší

Tři králové - Kašpar, Melichar a Baltazar byli po roce u našeho domu opět očekáváni, na jejich příchod se těšila i malá Terka. A letos jim na cestu počasí přálo, dokonce i slunko vykouklo a teploměr ukazoval příjemných 8 stupňů. Sníh co napadl, rychle zmizel jen nahoře na kopcích zůstalo sněhu, ale až  tam ti malí králové šlapat nemuseli.

V první den nového roku tohle rčení používám s oblibou, ale ne vždy se to splní. Když nic jiného, snažím se, aby v ten den byla aspoň malá procházka,  tentokrát bylo skoro jarně, chybělo jenom sluníčko.

Ještě zítřejší den a je to vše za námi....copak nás v příším roce asi čeká? To kdybychom věděli. Předsevzetí si žádná nedávám, nejspíš bych je nesplnila. A co mé osoby se týká, jen ať není hůř než letos bylo. A budu spokojená, když celá moje velká rodina bude zdravá, a když se všem dařit bude, no,

"Babičko, můžu dál?" ozvala se za dveřmi pokoje malá Terka, zrovna když jsem se oblékala.

"Jen klidně pojď, Terezko." Stála jsem ke dveřím zády a nakonec jaké tajnosti, vždyť je to také ženská, i když ještě malá...

"Co to děláš, babičko?"

Ohlédnu se 

Když jsem se  těsně  před půlnocí svalila  do pelíšku a před spaním si ještě  četla,   netrvalo příliš dlouho a přišla na mě dřímota.Probrala mě divná rána jak  venku něco k zemi  žuchlo, hned jsem byla vzhůru. Hned  jsem  nastražila uši , co se

Co bylo včera, to vím, co je dnes, to také, a co bude zítra ? No, to abych nevěděla ! - jen pár dní do Vánoc .....Možná sníh vydrží a když nebudou na blátě, bude to fajn.Včera se sypal sníh jako na objednávku, synek byl natěšený jako malý kluk,  že už konečně vytáhne sněhovou frézu