V noci hvězdičky na obloze, teď po ránu od Jizerek táhnou se mraky, tak co dál uvidíme...Dnes bude veselo s tím malým chlapíkem, za chvíli uslyším až ruku si podáme - " Dobý den, dobý den"....

Přišlo mi meilem pro zasmání, ráda dál ráda dál předávám.

Nevím jak svoje pocity vyjádřit - jo, je to tak, že nic není jako dřív, prostě nebude, a jednou bude i hůř....Fuj, takový pesimismus... A tak kuš děvče, žádné splíny, venku je hezky, tak radost měj !  To já ji mám, raduju se, že je jaro, raduju se, že je slunko, těším se, až se travička zazelená a na lukách pokvetou pampelišky....a přesto mám na sebe zlost. Radost a zlost - ruku v ruce, takové

Nechtěla jsem tyto záběry zveřejňovat, i když jeden z nich už na blogu mám. Tak jsem si během chvíle nedávno zvěčnila jeden východ slunce. Jen jsem tak stála, dívala se, a obyčejným digitálem - cvak, cvak si ten okamžik zachytila. A tyhle obrázky sem dneska dávám pro jednoho profíka a ne a ne, nejsou upravované....

Jo, ať se děje co se děje, všechno nějak začíná. Tak třeba dnes - pustila jsem se do plánované úpravy jednoho koutu zahrady. Tu a tam nějaký keřík přesadit a vykopat jeden pichlavý dřišťál, který už parádu nenadělal. Ty pichlavé větve jsem vystříhala, to bylo jediné co zvládla jsem sama.Přišel mi na pomoc také dědouš.  Dva kameny odvalit od kořenů,lidičky, to vám byla fuška! S dědoušem

Jeden by řekl, že když se pořádně unavíš nějakou prací, pak v noci spíš, jako když tě do vody hodí...No jo spíš,ale sny od sebe neodženeš. Tedy mě se to nedaří, copak s tím udělám?  Nic.  Jenže moje sny to jsou jen spletence, řeknu vám, žádné potěšení....Včera jsem rubala na zahradě, už jsem se zmínila, že v plánu mám úpravy, proč se mi nezdálo o výsledku? No už to tlachání zkrátím -

Modrá je dobrá, hlavně ta na nebeské báni a je o to víc vítaná, když je první jarní den. A ten se nám vydařil a neměl chybu. Po ránu byl šediváček, ale ať!  Bylo mi do zpěvu jako těm ptáčkům, ale zpívat jsem nemohla pro "hudební hluch". Když slunko se vyhouplo a na okno zaklepalo - slyšíš mě děvče ? - už přišlo jaro ! Udělej všechno co máš v plánu a co kážou ti denní

Žádné velké vzrůšo,den za dnem podobný jak vejce vejci, zatím se nic moc neděje.  Tedy, ne že bych nevěděla jak vyplnit čas. Ale jo, vzrůšo jsem měla - tak  třeba v pátek, když byla jsem babičkou hlídací.  "Babice né, babice néééé " zpíval mi na schodech Kryštůfek když jsem ho do péče přebírala. Tak je to vždycky ,minutka stačí a slzy jsou pryč. Jak na potvoru bylo

Venku prší, ba docela leje,tak stop práci venku na zahradě.  Ta trocha odpočinku neuškodí, najdem si jinou zábavu. Jo, teď jsem si vzpoměla na jistý pořad v televizi. Farmář hledá ženu. Tak až ji najde, až nějakou lapí, neskončí takhle podobně?

Jednoho dne ten farmář přijde k obvoďním lékaři s prosbou, aby se příležitostně zastavil na farmě a prohlédl jeho

Raz dva tři - start ! Nelekejte se, na sportovním kolbišti rekordy nelámu, tam byste mě marně hledali...ale už jsem si včera odpískla každoroční běh na dlouhou trať. Nemusím vysvětlovat, kdo má alespoň špetku pochopení pro rodnou hroudu, kdo se rád vrtá v zemi, kdo se té práce nebojí, kdo... no, jenom zahrádkář moc dobře ví, o čem tu vedu řeč.  Prostě už je to tak, už v tom zase jedu ! 

" Haló mami, co budeš dělat zítra odpoledne?" - volal mi v sobotu synek.   "Půjdeme do  ZOO, nechceš jít s námi?"   No, měla jsem v plánu  využít počasí a pustit se do práce na zahradě, je jí tam po zimě víc než dost.  Ale v neděli - už ten název nám napovídá a přímo se nabízí - v neděli nedělej ! Však práce mi neuteče.  Je jistě známo

Jak ten čas letí, už je tu středa, copak nám asi přinese? Jak ohnivá koule vykouklo slunko nad Jizerky, obloha bez mráčku, jen studený vítr kazí tu idylku...Už  pár dní nám sluníčko svítí, ale zem je promrzlá až běda...a tak si počkáme, snad brzo se dočkáme...zahradu uhrabat, krtince rozhrabat, a tak dál, a tak dál....Ale přece jen něco!  Rozsázela jsem si do kelímků papriky, hokusy pokusy,

Že Mates od podzimu, cestou ze školky, sbírá své  "poklady", to už jsem tu psala.  Když sněhová peřina pokryla zem,  ve skrytu duše maminka jásala. ..že snad kluk na tu vášeň do jara určitě zapomene. Vysvětlujte, že to jen nějaký nepořádník tu a tam pohodí, možná i ztratí, třeba takový šroubek, matku, úlomek  z  nějaké věci...když

Ve větvích stromu seděla vrána a nedělala vůbec nic. Přihopkal tam zajíc a ptá se:    "Co děláš?"

"Jen tak sedím a koukám."      "Můžu si sednout taky?"   "No jistě, proč ne?"   A tak si pod strom zajíc sedl, ale vtom se objevila

Na otázku jak se máš? - většinou odpovím, - přiměřeně věku.....To jen tak na úvod k dnešnímu dopoledni. Včerejší počasí mě prostě nalákalo. Zahradu mám zmapovanou už pár dní, tu a tam a tady, všude něco čeká na naše ruce. Včera to nešlo, hlídala jsem nejmladšího z rodu, ale dnes dopoledne - zahradní nůžky, štafle, jabloně prosvětlit potřebují, jdu na to ! Dědouš si v kuchyni poradí, zbylo dost

Odtrhla jsem další list z kalendáře a pryč je i studený únor. Po rozbřesku bylo sychravé ráno, okolní kopce v mlze, teploměr ukazoval -3 pod nulou - chtěla bych sluníčko, jako včera...No vida, než jsem se v souborech obrázků pohrabala, mlha je pryč, obloha bez mráčku, slunko nám svítí. Tak fajn, tak zas slibný krůček k jaru...Už aby bylo, kdo by se netěšil?  Ale ne nadarmo se říká - březen,