Jó, občas si jen tak  zalelkovat, postát a zaklonit   hlavu  a na nebeskou klenbu se jen tak dívat, jaký tam klídek a přesto živo, a všechny své myšlenky pustit do vesmíru..... Mám ráda oblohu azurovou a na ní sem tam bělostný mráček, nebo jen tak šmouhy jako z mušelínu, a i ty čáry od letadel, jakoby někdo nakreslil křídou, ono to čárování je tak trochu  nebeské čarování...

Zavání to exotikou, copak to asi je? Budu se trochu chlubit, povedla se mi vypěstovat, byla jsem zvědavá, zda  dárce, který mi jeden paprikový lusk na jaře přinesl, trochu nepřeháněl. Prý tato peruánská paprika dovezená z Mexika nejen že je pálivá, ale vyroste do výšky skoro dvou metrů. A ona, kdyby se snažila více, tak by od pravdy byla nedaleko, ale i tak výšku mé osoby o něco překonala.

Tato kniha mne tak zaujala, že jsem ve volných chvilkách těch 440 stránek  během necelého týdne přečetla. Můžete namítnout - to je toho, aby ne,  když jsi stále doma, nemáš co na práci ! Opak je pravdou, skutečně nelenoším, pouze jsem už pomalejší a tak nestíhám... Ale zpátky ke knížce.

Autorka 

"Pomáhej pánbůh..."volá na mne přes plot soused, ne že by tam lelkoval, ruce má plné práce zrovna tak jako já.  " Dejžtopánbůh i tobě, i tobě pomáhá ? Ani to není vidět, viď ? Pomož si sám, to se jenom tak dívá, abysme se neflákali !" Tak se navzájem slovně podporujem a jdeme si po svém....

Už jste si zkoušeli vypěstovat vlastní růže ? Já tedy ano, laickou zkušenost mám, není to tak těžké. Stačí jen vhodná větévka po odkvětu,nejlépe v červenci,  dobře ji seříznout a aspoň po dvě očka ji na vhodné místo do dobré zeminy vsadit,  přikrýt a občas zalívat. Pet lahev poslouží

Dosedl na mne jakýsi splín i když venku bylo téměř letně, a já jakoby mne cosi přepadlo, nohy a ruce jako svázané jsem měla...že bych byla jako barometr ? Je to docela možné, zítra už prý má  pršet. Přemohla jsem tu svou nanicovatost,  tu dotěrnou Lenoru odehnala a dala se do sbírání popadaných jablek. Stromy jsou letos obalené, a tak ty plody, co jsou většinou červivé či jinak poškozené,

Skoro před čtyřiceti lety jsme dostali od souseda stromek blumy. Soused už léta nežije a ten stromek,  přestože příliš péče nedostává, ten se drží ze všech sil. Jeho kmen je  poškozený, v jednom místě chybí kůra, na ozdravění šance není...A letos je tak obalený, bluma na blumě !

Jsou

Předávám tak, jak jsem slyšela.:

K synkovi synovce - " Vidíš, jak jsi šikovný, že pomáháš, to tě musím pochválit..."

Jasná sebejistá odpověď -  "Jo, já jsem pracovitá odrůda ! Jako můj táta a moje babička!"

????      "A ostatní nejsou?"

A

Až se zima zeptá, co jsi dělal v létě, tak má smůlu, dřevo už je pořezáno a uklizeno pod stříšku. Synek řezal na cirkulárce, máti byla k ruce, kus za kusem mu podávala, ať to odsejpá ! Dělba práce rozvržená, Šárka, ta se naběhala, plné koše vozila a pečlivě rovnala. A když bylo dořezáno ještě sklidit piliny..... "mami, pojď se na to podívat" volá na mne synek. Foťák v ruce, tak jednou

Cib, cib, cibulička....chce se mi notovat když se dívám, jaká mi letos ze semínek vyrostla. No co, cibule, to snad není žádný zázrak ! - můžete namítnout. Cibuli sázím každý rok, pěstuju ji ze zakoupené sazečky ale úroda nebývá pokaždé stejná. Někdy se sazečka nevyvede a když  cibule nenarostou, a člověk se nemáhá jak jen může, tak to fiasko ho  opravdu naštve. Letos to zkusím ze semínek,