Třináctá komnata jedné dcery

11. prosinec 2016 | 14.16 |

Venku je nevlídno, do oken bubnuje déšť, a poryvy větru to umocňují a mně už od rána běží hlavou jeden strašně smutný den, právě dnes, před 45 lety...Když jsem to sobotní ráno svého tatínka doprovázela do nemocnice, ani ve snu by mne nenapadlo, že s ním mluvím už  naposled...A v paměti je to stále tak živé, jakoby by další pádící čas nic z toho nesetřel...

Při společném pátečním posezení s mojí sestrou jsme z rodinného archivu videonahrávek  vybrali jednu, už dvacet let starou, a na ní byly bráchovy narozeniny. Bože můj, dvacet let, jak jsme zestárli, jak jsme se změnili, a byla tam s námi i naše maminka. Vidím její živou tvář a slyším její hlas a nejde nepostřehnout, že se tváří posmutněle, že je myšlenkami někde jinde. Byly to zrovna vánoční svátky v roce 1996 , maminčiny poslední...Tu třináctou komnatu raděj zas přivřu, a na dno své duše to  zamknu zpátky, a všechno kolem si nechám jen pro sebe...A čas neúprosně prchá dál, a já si teď uvědomuju, že  už jsem téměř  v tom věku co  tenkrát byla maminka. Ještě rok, necelý rok mi k tomu chybí, bože můj, proč se ten letící čas aspoň na chvíli  zastavit nedá...

Dnes mi chybí jiskřička veselosti, to už se tak stává, a někdy jistě každému......A tak na závěr mého smutného vzpomínání aspoň jeden pozitivní obrázek.

101_6622

To je včerejší podvečer, nedalo mi, abych si to nezvěčnila.Tak sto metrů od našeho domu, od sousedova plotu , jsem viděla tohle  nebeské divadlo. Ten soused se má, takovou parádu vidí přímo z okna, ve výhledu mu vůbec nic nebrání.

Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře

RE: Třináctá komnata jedné dcery myfantasyworld 12. 12. 2016 - 20:07