Jako zmlácená...

14. říjen 2010 | 08.17 |

Jsem jako zmlácená, jako by mě vytáhli ze ždímačky - dost často říkám si po ranním probuzení...Nevím, nevím čím to je, ale potřebuju čas, abych se probrala, rozhejbala a mohla se vrhnout do nového dne...Pomoct si neumím, mám na sebe zlost, chtěla bych z postele vylétnout lehounce jako ta včelka, nic naplat, připouštím, že mládí je pryč... A mívám sny co ve spánku mě deptají, prostě nic hezkého co bych si přála... Prostě cpou se mi do snů jen zmatky z reality, starosti, těžkosti a nevím co ještě...Brrrrr...Dneska zas zdál se mi sen - přišla ke mně hromada lidí, dospělí, děti a já jim vařila, polívka studená když ke stolu přišli, nešla mi práce od ruky,chyběly talíře, kampak se poděly...a všichni mě "tepali" - máme hlad, co jsi tu dělala, když není hotovo, od stolu vstávali aby se sami obsloužili...já pořád odbíhala sem a tam a zoufale hledala  a a a.... tak pročpak se divím, že cítím se po ránu jako bych zmlácená byla ?  Na vysvětlenou - je to jen přirovnání, nikdy mě nikdo nezmlátil, to ještě tak !  To by tak chybělo !  To dokážou jen ony, ty bláznivé sny.... Z dnešního snu jsem se tu vypsala, co se mi zdálo tak s hlavy jsem vyhnala, venku je hezky, čeká mě práce, tak už tu holka nezahálej a už jdi !  Krokusy, tulipány včera jsem vsadila, už přemrzlé dosny ze země vytáhla i begonie z truhlíků a fuchsie volají - připrav nás na zimu, přihrnout růže, a a a...jdu něco dělat, tak hezký den !

Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře