Oboustranná radost.

20. září 2015 | 15.46 |

"Jarčo, nechceš tři keříky zlatice ? Už mi ve skleníkové množárně překážely, musely ven, a nevím kam je dát." "Ne, nechci, nevím proč pořád něco množíš, když pak nevíš, co s tím" - řekla mi na to moje nejmladší sestra. Vím, že má pravdu, ale já si v mé zálibě nemůžu pomoci, prostě mě drží jakási posedlost, mám vždycky radost, když se nějaká ta větvička ujme.  Při včerejším vaření mi mimo jiné šrotovalo v hlavě, co s těmi keříky udělám. Nabídnu je známým, napadlo mě, mají velkou zahradu a na ní dost místa.  "Jo, rádi si to vezmem, pošlu pro to Vénu" - ozvala se Dáša. Byla jsem ráda, aby ne, budu mít po starosti.  Když se objevil Véna, měla jsem už připraveno ještě něco navíc. "Koukni, tohle nemáte, to je bobkovišeň, tohle je brslen s panašovým listem a tohle je keřík dřevité třezalky, podívej, jak ještě hezky kvete... jo, a už se mi chytily letošní řízky z budlei, co jsem vám posledně slíbila, ta bude k mání příští rok, to bude pokoukání na motýly, jak budou na květech mlsat..." Nevím, jestli byl Véna opravdu rád, že bude muset všechno sázet, ale já jo, to mi věřte, že ty keříky našly nového majitele.

květen 2010 část 1třezalka

Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře

RE: Oboustranná radost. mi-lada 20. 09. 2015 - 19:19
RE(2x): Oboustranná radost. adil 21. 09. 2015 - 13:07
RE: Oboustranná radost. nena i. 23. 09. 2015 - 07:18