Nezapomenutelný školní výlet.

18. červen 2015 | 08.39 |
› 

Je pár dní před vysvědčením, už se nezkouší, už je rozhodnuto, někteří vědí jak to dopadne, někteří jsou v nejistotě, ale školní výlety bývají jisté. "Máťo, jak se těšíš na výlet, to bude bezva, viď ?" - ptám se vnuka. "Docela jo, babčo, ale stačil by mi jeden den, nevím jaké to bude, mně se tam nechce spát..."  "Uvidíš, že se ti bude líbit, užiješ si se spolužáky, voda, možná i koupání, projížďka na parníku, krásné borové lesy kolem, možná i výlet na Bezděz..."

A tak se mi vybavil jeden můj školní výlet, skutečně ten poslední, je s podivem, že jiný si ani snad nepamatuju, jen matně, jednou na Ještěd a podruhé do Zoo, nic víc...Ale z tohoto posledního střípky vzpomínek zůstaly, aby ne, s některými spolužáky jsem se tam viděla naposled, pak jsme se do světa rozprchli, a postupně se stávali dospěláky... Týdenní výlet do Vysokých Tater, to už bylo něco !  Jeli jsme dlouhou štreku vlakem, pohodlí ve vlaku nic moc, lavice byly tvrdé, ale co na tom, vůbec to nevadilo! Červen roku 1958, někteří pamětnící jistě pamatují, to byly ty záplavy. Vzpomínám jak jsme míjeli okolí Ostravy plné továrních komínů a těžních věží, a jak přes noc do okna v kupé bubnoval bez ustání prudký déšť,  a ráno když svítalo za špinavým okénkem byla vidět samá voda.Co to je ? - nějaké jezero, voda a voda...a když se rozednilo úplně, tak jsme tu zkázu teprve viděli ! Nechci tu líčit co mé oči viděly, překvapení nehezké. A řeka Váh jakoby břehy neměla, rozlila se všude a voda si odnášela proudem  kdeco dál...Trať byla místy podemletá, dál vlak nemohl, a my skončili na jeden den v Žilině. Tenkrát jsme přespali v nedaleké Bytči, v nějakém učilišti.  Ráda se dívám na krajinu, kterou vlak projíždí a tak mi v paměti utkvělo i Strečno. Jak pyšně shlíželo z toho vrchu dolů, byl to pohled pohádkový, plný tajemství. A pak pěší cesta přes Hrebionek, zdála se nám dlouhá a dlouhá, když jsme se se svými batohy vláčeli nahoru. Možná to mám trošku popletené, přece jen je to dávno, ale byli jsme ubytováni na chatě Kapitána Nálepky, to si dovolím tvrdit. Odtud pak výlety po těch krásných horách, které i  nám kdysi patřily. Stoupání na Teryho chatu, nebo Velkou studenou dolinou, marně jsme kamzíky vyhlíželi, žádného jsme neviděli ! Na Štrbském Plese na jezírku kluci lodičky rozhoupali tak aby se děvčata trochu bála, že se převrhnou. Ale jen trochu, nic zlého se nestalo !  Měli jsme slaměná sombréra na hlavách, ohřívali si konzervy na malých vařičích, na kostičkách tuhého lihu, taková malá plechová skládací krabička, byla ta trampská pomůcka, no ještě na víc věcí bych si  postupně vzpoměla. Byl to zajímavý a nezapomenutelný školní výlet, i když mé vzpomínky jsou už jen do střípků rozhozené....

Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře

RE: Nezapomenutelný školní výlet. tales 23. 06. 2015 - 09:22