Velikonoční ohlédnutí.

8. duben 2015 | 17.37 |

VESELÉ vELIKONOCEVelikonoce už jsou za námi, rok co rok jimi slavíme příchod jara, scénář těchto dní bývá stejný, pomlázka, vajíčka a hodování, prostě všechno to, co k nim patří. Trochu se ohlédnu do starých časů, to co někdy o pomlázce bývalo, si ve střípcích vzpomínek trochu připomenu....Doba se mění, dnes už to takové není....

To u nás nebývalo klídku za časného rána, dospat jsme ani nemohly, kluci nebyli zlenivělí si přivstat, aby nás, školačky a budoucí slečny, pomlázkou vyšlehali, a my jsme se samozřejmě jen tak nechtěly vzdát. To bylo výskotu a mnohdy  i do polí a luk utíkání, takové to - kdo z koho ? -  kdo bude rychlejší. A někdy jsme se hodlaly s kluky i o jejich pomlázku prát, jo, jednou mě spolužáci honili až u" Rusáku", byla jsem rychlá, ale stejně mě chytili, a tak jsem "výprasku" neunikla ! Jindy zas vtrhli do naší chodby a chtěli mě vytáhnout na cestu ven, aby měli patřičný rozmach a nic jim nepřekáželo,  a já se pevně chytila krajního sloupku u schodiště v té naší síni,  a pustit se nechtěla. A kluci mě chtěli od sloupku odtrhnout, dopadlo to bledě ! Nejenom mne, ale i ten sloupek u zábradlí nakonec od schodu vytrhli ! Nevím, zda-li se tenkrát tatínek na nás nějak zlobil, ale schod musel opravit.  A jednou jsem na kluky přece jen vyzrála, mohlo mi být tak čtrnáct, a povedlo se....Tenkrát maminka  měla v JZD dole ve vsi  na starost drůbežárnu a k objektu patřil maličký zděný domek - přípravna. Byla tam neprůhledná okna, takové sklo, zpevněné drátky. Tam bylo uskladněné krmení a stál tam také "pařák", takový velký výklopný kotel, pod kterým se topilo jako v kamnech, a vařily se v něm pro slípky brambory.  Ty se pak rozmačkaly a vychladlé smíchaly s krmnou směsí, aby si pak slípky mohly dávat "do nosu" . Jednou z těch směsí bývala jakási kostní moučka, barvy zaschlé krve a nelibé vůně...to jen tak naokraj.  A tak jsem  v to časné velikonoční pondělí mamince navrhla, že ty brambory uvařit dojdu,aby před krmením stihly schladnout, ta přípravna byla  nedaleko a hned na kraji objektu. Tam jsem se zamkla, jak jinak, a pustila se do práce. Do ohně jsem o stošest  přikládala, z komína se kouřilo a já se radovala, že mě kluci doma nezastihnou a že mě proutkem nešlehnou. Ale naši jim nejspíš prozradili kde mě najdou, a tak se kluci jali do přípravny dobývat.  Okna to vydržela, nakonec mi pohrozili, že když jim neotevřu, že zacpou komín a vykouří mě ven !  A já se jim smála, já na ně vyzrála, tentokrát jsem od nich pomlázkou nedostala !!

Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře

RE: Velikonoční ohlédnutí. mi-lada 11. 04. 2015 - 21:13