Když myšlenky plují realitou....

8. březen 2015 | 19.44 |

Březnové dny  letí vstříc do náruče jara, kvapem se blíží k ročnímu období, které mám ze všech nejraději. Vím, ještě si počkáme než  to všechno začne, než se příroda probudí ve své jarní mladosti do celé své krásy....Kdybych se zjara každý den mohla jenom dívat, s rukama za zády založenýma, jen tak si venku bloumat a nic víc nemuset, myslím, že by to mohlo být docela fajn !  Ne, nestěžuju si, to jen mé myšlenky plují realitou, tak žádné snění, z toho pro mne nic není....

"Prořezal bych jabloně, pojď mi mami radit, které větve odstranit" navrhl mi syn.  Snahu uvítám, nelením a a spolu na to jdeme a řádný prostřih provedeme.  Jéje, to je zas kolem stromů hromada větví, ale je jasné, že koruny  bylo nutné prosvětlit.  Hotovo !  Už se sešeřilo, "mami, já už jdu domů, větve uklidím třeba zítra, to zase tak nespěchá" pravil synek.  Nic nenamítám a v duchu si říkám - no to jsem zvědavá, jestli to uděláš.  A dnešní odpoledne by mě lákalo k procházce, je přece neděle, ne děle, ne dělám....A to druhé já je silnější a neodbytně našeptává  - ty větve, ty větve je třeba uklidit ! Jasně, zítra je také den, a také pozítří a popozítří, každý den máš na to čas, slabounce špitne to druhé já.

Ale to silnější vítězí, jak jinak !  Všechny větve jsem stahala ke špalku na hromadu a dala se do sekání. V sousední zahradě, ze vzrostlého smrku a borovice, mi pro radost cvrlikali ptáci a při tom zas ty moje myšlenky volně pluly  realitou - proč a nač, co by, kdyby, mám, nemám, je to dobře, není, ocení to, neocení, všimne si někdo, nevšimne...?

101_3967  101_3966

Když je trochu slunka, hned je veseleji a to i ten náš potůček vesele bublá, jak jsem ho  včera cestou kolem něj slyšela.

jaro

A už jsou všude vidět i hebounké kočičky, ale myslím ty co jsou na jívách  !   A tuhle úrodu hebounkých rezavých nám sem na odiv někdo dal - mňau, mňau, mňau, mňau,mňau , už bude jaro !

Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře

RE: Když myšlenky plují realitou.... mi-lada 13. 03. 2015 - 07:06