Kočičí osudy

16. září 2010 | 07.29 |

Včera celý den pršelo ani se nechtělo ven.  Ale musela jsem, nakrmit slípky a dát snídani černému koťátku co se u domu drží. A ono nikde. Když klapne branka ke slípkám, vždycky odněkud vykoukne a čeká co dám. Chytit se nedá, tak jako jeho mamina, která má osud bezdomovce. Už jsem tu o nich také psala, co s nimi bude přemýšlela. Bylo jich 5, květnových mláďátek když je sem mamina přivedla. Pěkně je schovala a dávala pozor aby je nikdo nenašel. Až se nám podařilo jedno odchytit a to jsme naštěstí darovali. Snad se má dobře, chlupáček. A jak běžely dny chtěla jsem , že se je pokusíme do útulku dát. Jenže, přišly srpnové povodně a v útulku plno, přeplněno, tak šance žádná. A nikdo je nechtěl, tady skoro každé nějakou kočku či kocoura má. Máme i my, právě z útulku a že je kastrovaný, nikde neplechu nedělá. Dál běžely dny a další dvě koťata zmizela.Nevím kam a nechci raději domýšlet. Psi v okolí a kolem nás jezdí plno aut , osobních a také náklaďáků. Tak se o jídlo hlásila už jenom dvě. Jak dál dny běžely už jenom jedno a s ním občas i tulačka mamina.  A  včera? Včera už nepřišlo, celý den jsem ho ani nespatřila. A tak mám výčitky, že jsem se málo snažila aby si chlupáčky někdo vzal. Nikdo je nechtěl, nikdo. Je někdy těžký, ten život kočičí....

                                                j rok 2OO6-2OO8 2032

                                              Náš Maxík, ještě maličkého jsem si ho z útulku  přinesla, je u nás už skoro 6 let a on si na osud nestěžuje.

                                               jaro -léto 2OO8 056

                                              To jsem ho probudila,když se na křesle povaloval. Jó, štěstí opravdu nepřichází automaticky, to je fakt......

                                              j rok 2OO6-2OO8 1575

pise.cz/img/190884.jpg">

                                             Také jsme před časem měli Macíka, kocourka rezavého, který se odněkud přitoulal.Zrovna jsem si ho přivezla

                                              po kastraci, ještě je trochu obluzený a Max ho hlídá. Macek byl krásný a jednoho dne zmizel a už jsme ho nenašli.

                                              to je moje oblíbená

                                             Nebojte, Maxíček nepije, to jsem mu láhev z legrace přistrčila, zbyla mi jedna z rodinné oslavy a on se jen diví, co to má být?

jaro-léto 2OO7 287

a nakonec ještě jedna kočička, ta není naše, ta je jen na koukání zavřená v ZOO,  také jeden z osudů kočičích.......

Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře

RE: Kočičí osudy nena 16. 09. 2010 - 07:47
RE(2x): Kočičí osudy empress 16. 09. 2010 - 10:21
RE(3x): Kočičí osudy adil 16. 09. 2010 - 20:52
RE(2x): Kočičí osudy adil 16. 09. 2010 - 20:41
RE: Kočičí osudy jarmila 16. 09. 2010 - 08:57
RE(2x): Kočičí osudy adil 16. 09. 2010 - 20:32