A bylo hned po radosti....

19. srpen 2010 | 22.54 |

Dneska jsem zas seděla u hromady hub, čistila, krájela až se ze mne kouřilo, jak jinak... A lesem znavení-dědoušek s Máťou, v té době spali, jak jinak...V tom tichu a klídku mi na mysl přišly některé houbařské příhody. Třeba, jak mě jednou pobodaly lesní vosy a já těch pár bodanců s přehledem přežila, jenom jsem při tom ztratila nůž.  Kořeny mé houbařské vášně zřejmě sahají do dětských let.  Živě se mi vybavují-prázdniny, vesnice s babičkou, řeka Doubravka, nedaleko ní dva malé lesíky k Sokolovcům a v nich na malém plácku, tam bývalo hub ! A  babička jen tak nějakou houbu nesebrala. Jenom lišky, kozáky a křemenáče, možná i klouzek a také hřiby. Hnědým podhřibům říkala panské a tak jim říkám dodnes i já. Kdepak nějaké jiné, které jsou jedlé, třeba jako některé holubinky a také růžovky, ty nikdy nesbírala.To byly prostě prašivky. O jedněch prázdninách, to mi bylo asi tak 10 roků ,šly jsme s kamarádkou trhat ostružiny. Rostly nahoře na stráni, Na Leštinách a tam je les.Už nepamatuji, zda jsem ty ostružiny babičce donesla nebo je cpala jenom tak do pusy. Ale moc dobře pamatuji, co jsem v tom lese našla. Několik  hříbků, nádherných !  Oči mi radostí svítily, říkala jsem si- to bude babička koukat ! Jenže babička houby chytila a hodila na hnůj. "Liduše, kde si to sebrala, dyť to sou prašivky". "Ale babí, nejsou, podívej se , že sou to krásný říbečky"...bylo hned po radosti a k tomu potoky slz jsem ronila....Od této příhody už uběhlo let -ale jak v lese "hořčáky" najdu na babičku vždycky vzpomenu.

         

                           dary lesa

Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře

RE: A bylo hned po radosti.... furie®blbne.cz 19. 08. 2010 - 23:11
RE(2x): A bylo hned po radosti.... adil 19. 08. 2010 - 23:24
RE: A bylo hned po radosti.... nena 20. 08. 2010 - 22:06
RE: A bylo hned po radosti.... jarmila 19. 09. 2010 - 12:33