Už je to pryč....

24. duben 2013 | 07.09 |

Do nenávratna zmizelo mé bezstarostné dětství, ve věčném koloběhu života jsem zestárla o nějakou tu řádku let, a jak lehké chmýří odkvetlých pampelišek všechno odnášel pryč, ten neúprosný čas....Občas se vynoří vzpomínka prostá, a tak sem jednu zase dnes dám.

Bývala jedna louka podél potoka, přes ni se k potoku táhla stružka a mokřina tam pokaždé byla. A ráj blatouchů kolem ní zjara, trsy lesklých kulatých listů s množstvím svítivých sytě žlutých kvítků, při cestě ze školy vždycky jsem si všimla, pastva pro oči-nádhera ! Když dnes projdeš okolo, blatouchy neuvidíš, ba ani kousek té louky, jen potok vesele bublá stále na svém místě, schovaný za zahrádkářskou osadou. Pravda, kvetou tam kytky, ale už jiné, už ne ty luční ale vyšlechtěné.....

A další zážitek je z toho místa, naproti přes cestu - u Volfů. Mívali tam krůty a statného krocana, toho jsem se bála. Dvůr neměl oplocení, tak měl ten krocan rozběh a jak naschvál u cesty čekával. Aspoň mně, malé holce vyjukané, se to jako jeho hrozba zdálo.  Když jeho "hudry, hudry.." zaslechla jsem , brala jsem zpátky roha.  Proč asi to přiznám klidně - on s oblibou bojácné proháněl. A že já se ho bála to poznal jistě, tak jsem se u raději z cesty klidila. A bylo to snadné, přes potok po mostě na druhou stranu, obejít po silnici,  přes další mostek a šup už jsem doma . Na mne si ty hudráku nepřijdeš ! Ale vždy, když jsem ho zahlédla, stejně jsem měla dušičku malou, co kdyby než já  byl rychlejší....?

Už je to pryč, v nenávratnu, moje dětství, žluťoučké blatouchy i s tím krocanem....

j rok 2OO6-2OO8 1319

Po letech, mnohem později jsem si trs šlechtěných blatouchů doma zasadila,naoko jsou příbuzné těch z louky, takovou připomínku těch z louky jsem mít chtěla......

Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře

RE: Už je to pryč.... irena s. 24. 04. 2013 - 17:45
RE(2x): Už je to pryč.... adil 25. 04. 2013 - 07:32