Jak jsme jeli do Bozkova

16. červenec 2012 | 23.57 |
› 

Bylo nedělní odpoledne, chvíli sluníčko, chvíli zas déšť, pěkně na střídačku. "Pojeďte s námi na výlet, Bozkovské jeskyně  zvládnete.." zvou nás naši mladí. Já s radostí přijímám a dědouše po chvilce přemluvili.  Pak v autě koukám, nějaká novinka ! Na palubní desce si hoví navigace. "To mám předčasný dárek k narozkám" chlubí se syn, "tak ho dnes poprvé vyzkouším !"  Nač studovat automapu, když slovem nám cestu ukáže. No, ten se vám napovídal, víc než dost, pořád si brblal: zahni vlevo, zahni vpravo, až se mi to zdálo někde zcela zbytečné, když  se cesta klikatila a nikde žádná odbočka. Občas  nás zmátl tak, že jsme při cestě po všech těch "Kotěhulkách" zabloudili, no nic, já nejsem řidič, tak už mlčím a dost už kritiky

Dojeli jsem se zpožděním, "za pět minut dvanáct", pak s kopečka z parkoviště jsme všichni došli k cíli.

výletníci

u jeskyní

informační panel

A jenom krátce: Jsou to dolomitové krápníkové jeskyně s unikátní výzdobou stěn a stropů, tvořenou křemennými římsami a lištami, a s největším průzračně čistým a překrásně prosvětleným podzemním jezerem v Čechách.  Tolik z  informačního listu o tomto místě.

Jsme poslední skupina návštěvníků, v počtu asi 20 lidí.  Vcházíme do podzemí, prohlídka začíná a chodby jsou  poměrně úzké.

vstup do jeskyně

To pohádkové podzemí jsem si sem tam foťákem cvakla a domů přinesla jako suvenýr. Lépe zvěčnit to nešlo, málo místa, málo světla, žádné dlouhé zdržování  a tak...

obr

obr

obr

obr

obr

obr

obr

obr

obr

obr

obr

obr

obr

or

podzem ní jezírko

Tady je podzemní jezírko, na fotce se nevyvedlo, ty kruhy na hladině a celkový pohled, to byla krása !

Vyšli jsme ven a bylo zas po dešti a jako poslední odcházíme.

zpět

Tentokrát za volant usedne Šárka, zprovozní navigaci a k domovu navolí nejkratší cestu.  Ten radil si odpočal a už zase brblá: vlevo, vpravo, zatočit, odbočit...no nic, jedeme pořád dobře. Ale chtěli jste nejkratší cestu? Tady ji máte ! A v jedné osadě pošle nás vlevo, no dobrá, tak pojedeme... Míjíme pár posledních domků, pak kousek přes pastviny a ještě dál k lesu a cesta je pojednou nezpevněná. A filuta našeptává pořád tu svoji: vpravo, vlevo...Dobře to nakonec dopadlo, no zkrátka, autodrom u konce a my jsme vyjeli na silnici. A na tu správnou, ta špatná cesta byla jen zkratka. Pak to šlo jako po másle, už po známé cestě jedeme k domovu.

pohled k Ještědu

Zastávka na kopci za Turnovem a Ještěd nás z podmraků zdraví. Ten výlet byl  žůžo, takové dobrodrůžo

zastavení za Turnovem

Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře

RE: Jak jsme jeli do Bozkova newold®blbne.cz 17. 07. 2012 - 08:27
RE(2x): Jak jsme jeli do Bozkova adil 17. 07. 2012 - 12:36
RE: Jak jsme jeli do Bozkova jarmila 17. 07. 2012 - 13:11
RE(2x): Jak jsme jeli do Bozkova adil 17. 07. 2012 - 13:57
RE: Jak jsme jeli do Bozkova tales 17. 07. 2012 - 13:22
RE(2x): Jak jsme jeli do Bozkova adil 17. 07. 2012 - 14:03