Jak jsem k tomu přišla....

26. červen 2012 | 15.03 |

Hanka mi jednou poslala cosi a hned z otázkou - " jestlipak poznáš co to je...?"  Bylo to tvrdé, ve tvaru lentilek a téměř stejně tak velké. Zkoumala jsem přepečlivě, dokonce i kladívko jsem si vzala, třeba to rozbiju a bude v tom semínko. Nešlo to rozbít, jen to odskočilo, co to je, jsem neuhodla ! Prý semena  z lusků na jednom stromu a to mě zaujalo. Později, když  mi přišel lusk do rukou, začla jsem pátrat, nikde jsem takový neviděla. Lusk tak 8 cm dlouhý a a nejmíň 5 cm široký, hodně tvrdý a lehce fialovohnědý. No prostě, hledala jsem v moudrých knihách, až jsem se pravdy dobrala.  Jediný lusk byl vodítkem, hurá, už vím, je to nahovětvec dvoudomý ! Chcete-li správně - Gymnocladus diocia a pochází z Kanady. nahovětvec To bych ani nebyla já, abych ta semena nezasela, co kdyby vyklíčila, proč to nezkusit? Ani už nevím, kdy mě to chytlo, přišlo to pomalu, plíživě, taková posedlost, pořád něco sít, sázet a rozmnožovat....Co z toho mám? Já vám to prozradím, z každého úspěchu potěšení, že se mi zdařilo, ale copak s tím dál...? Že zahrada není nafukovací, to už vím dávno. Zrovna mi tuhle Jaruška říkala - " tak jsem schválně počítala, kolik máš osázených květníků kolem domu..." no, já vím, nejsem troškař, je jich přes třicet ! No jo, jsem ujetá přes rostliny, a když mě to baví, co nadělám...

Ta semena jsem dala do skleníku a dva roky na zázrak počkala. Hurá, přece jen mi vyklíčila !  Tak a co teď , kam stromky zasadím , přece tu vzácnost nevyhodím, to tedy ne. A tak je prozatím v nádobách přechovávám, dokud to jde a zjara se těším, až se olistí. Ale květů se už nikdy nedočkám, jo, nedočkám.....

Moc bych si přála, aspoň jeden někde vsadit do přírody, ale copak to jde ? Prý se to nesmí, do volné krajiny, ze své vůle, jen tak něco vysazovat, tak ještě počkám a něco vymyslím. Už mě  napadl  i zdejší Opičák....

A jeden ten stromeček, uvažuju, mohli by zasadit u školy. Už jsem si všimla, mají tam v zahradě dřeviny  i s jmenovkami, až půjde za rok Matěj do školy , třeba je k tomu  přemluvím...

To jsou mi starosti, řeknete si, ale jistě mě pochopí každý, kdo je podobnou činností také tak  posedlý....

nahovětvec dvoudomý

Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře

RE: Jak jsem k tomu přišla.... adil 26. 06. 2012 - 15:11
RE: Jak jsem k tomu přišla.... inenaso 26. 06. 2012 - 19:47
RE(2x): Jak jsem k tomu přišla.... adil 27. 06. 2012 - 08:15
RE: Jak jsem k tomu přišla.... skaut68-pise®vzpomina.cz 26. 06. 2012 - 21:52
RE(2x): Jak jsem k tomu přišla.... adil 27. 06. 2012 - 08:22
RE: Jak jsem k tomu přišla.... newold®blbne.cz 28. 06. 2012 - 07:35