Zvláštní pocity.

18. červenec 2011 | 23.52 |

Znáte to, když máte před sebou něco neznámého, něco, co byste nejraději od sebe odehnali, něco, z čeho máte obavu, něco, co mysl doslova pohltí, to je tak zvláštní pocit. Dneska jsem znova doprovázela dědouše do Prahy, v jednom týdnu už podruhé, někam, kam se většinou člověku nechce. Někam, kam prostě musí.. Jeli jsme autem, vezl nás synek a cesta nám rychle ubíhala. Čím blíž jsme matičce Praze byli, tím víc se vkrádal ten otazník, co a jak bude. Černý Most - auto na parkoviště, zbytek cesty snadněji metrem dojedem, to bylo jasné. Žádné prostoje, žádná tlačenice, ani ne půlhodina a byli jsme u cíle. Takové metro, to se to jezdí, jenom to zasviští a a rychle tě o kus dál přesune.  Žádné zdržování, všechno jde hladce, nastoupit, vystoupit, jak jsem tak koukala, nikdo se necpe. Jak jsem tak po očku ten cvrkot pozorovala, všimla jsem si, že většina domorodců jen co nastoupí, otevře noviny, někdo i knížku a pohroužen do sebe čte. Někdo i dospával a v rohu vagónu seděla mladičká dívenka, taková panenka, a vedle ní hoch. Chvíli se vesele ale tiše bavili, byli snad jediní, co neměli výraz sfingy. Pomyslela jsem si - šťastné a  bezstarostné mládí, to krušnější v životě je teprv čeká....Občas jsem po nich jen očkem mrkla, jaký to byl hezký pár když tak vedle sebe seděli, jenže ouha !  Přece nebudu špiclovat jejich náhlé vzplanutí vášnivého líbání. Také jeden zvláštní pocit, bylo jim fuk, že kolem jsou lidé, neměli potřebu aby se před nimi styděli. Na Kolbence nastoupil podivný mladík, černé tričko, černý šátek na krku, s cípem dopředu, černé kalhoty a rozkročen zůstal bez držení stát, letmo jsem zahlédla výraz tváře, podivný mladík to byl. Zvláštní pocit, ruce u kapes v nichž něco měl, a prsty v pohybu jako by chtěl tasit z kapsy zbraň, no vážně, nefantazíruju, i můj synek si všiml, i jeho to napadlo...Z metra jsme vylezli na Karláku, dlouhé jezdící schody před námi. A zrovna tyhle jedou nějak moc rychle, zdá se mi. Pěkně na schodech vpravo se postavit, aby bylo místo pro všechny uspěchané. Zvláštní pocit, když jiný tě za jízdy  v poklusu míjí, proč někteří takhle moc spěchají?  Možná je to jakýsi druh sportu, nevím, nevím. A už jsme na Karláku, kousek od Faustova domu mizíme ve dveřích.  Teď já sedím tady a dědouš je tam...zvláštní pocit

Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře

RE: Zvláštní pocity. zjihu 19. 07. 2011 - 09:55
RE(2x): Zvláštní pocity. adil 19. 07. 2011 - 22:45
RE: Zvláštní pocity. mi-lada 19. 07. 2011 - 11:36
RE(2x): Zvláštní pocity. adil 19. 07. 2011 - 22:54
RE: Zvláštní pocity. jarmila 21. 07. 2011 - 02:10