Prohřešek.

9. březen 2017 | 12.48 |

Navštívila mě Krista, moje věrná kamarádka,  už od studentských let. A jak už to bývá , zabrousily jsme i do vzpomínek, nejen na školu ale i na další životní štaci -  na práci, která nás potom čekala a shodly jsme se, že to bývalo  podstatně jiné, než je dnes. Při nedávném pobytu v nemocnici jsem si všimla, že personál má svou práci rozdělenou podle dosažené odbornosti, to za nás  tehdy nebylo. Diplomovaná sestra dělala úplně všechno, ať šlo o práci odbornou, či jinou. Shodly jsme se, že v běžné praxi to byla nejtvrdší ale nejlepší škola. A že jsem teď jako pacientka viděla na praxi budoucí sestřičky - "žákyňky", / tak se nám tenkrát říkalo, nevím jak je to dnes/, přišly převléknout na pokoj lůžka, měly pohodlný oděv, dlouhé bílé kalhoty se světlou halenou, praktické oblečení. Žádný naškrobený čepec, na krku žádný tvrdý kulatý límeček připnutý na modrých šatech, a navrch žádná bílá zástěra, ta typická uniforma všech zdravotních sestřiček. Kdysi to bylo docela hezké, ale nepraktické, prostě to k té době patřilo.... A jak tak spolu vzpomínáme,  oživil se mi jeden můj školní prohřešek.  Měla jsem jeden den jít na praxi do Jedličkárny na ortopedii, byla jsem tam už jednou,  a podruhé se ve mně něco vzepřelo. Nebudu tady detaily moc rozebírat - prostě vrchní sestra mi křivdila, že  prý jsem  špatně umyla postel !  To nebyla pravda, já ji poctivě umyla. Snad jsem dostala strach, že mě zas bude kárat, že jí zas nepadnu do oka, a to maličké JÁ uvnitř mé duše mi  našeptalo - nechoď tam, zase tě bude za něco tepat, už tam na tebe čeká, už je na tebe nachystaná... A já, jinak  vždy poslušné děvče, jsem ten vnitřní hlásek uposlechla, a co jsem pak udělala? Místo jít na praxi jsem si vlezla doma na patro ve stodole, sedla si u stěny na slámu a tam jsem celou dobu vydržela. Měla jsem to i s malým výhledem dolů, na náš dvůr.  Když dopoledne přišla maminka z kravína, viděla jsem, jak slepicím rozhazuje zrní, jak je svolává k pozdní snídani, viděla jsem dole ten cvrkot, pak maminka zmizela v domě aby pro početnou rodinku uvařila. A já tam seděla ani nedutala, no, nevím už , co se mi honilo hlavou, nejspíš že jsem se odvážně  velkého prohřešku dopustila, a jak svou absenci na praxi vysvětlím. No, nakonec to dopadlo dobře, žádný průšvih jsem z toho neměla a mamince jsem to jednou nakonec "práskla", to už jsem sama byla maminou a  bylo to už dávno promlčené. A jak jsem ten můj prohřešek vytáhla na světlo boží , Krista se přidává  - "já vím, já tam v té stodole byla s tebou!"  Ne, fakt tam nebyla, to si s něčím spletla, tam jsem se s výčitkou potýkala jenom já, sama.  Je pravda, že jsme spolu zažily příhody jiné, ale "za školou" jsme spolu nikdy nebyly ! Na mou duši.......

Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře

RE: Prohřešek. myfantasyworld 09. 03. 2017 - 20:41
RE(2x): Prohřešek. adil 12. 03. 2017 - 14:17
RE(2x): Prohřešek. adil 12. 03. 2017 - 14:20
RE(3x): Prohřešek. adil 12. 03. 2017 - 14:21
RE: Prohřešek. jarmila* 15. 03. 2017 - 12:18