Za odměnu.

25. srpen 2014 | 13.48 | rubrika: všechno možné kolem

LES PODZIM 146Za odměnu mi každý rok kvetou, to proto, že je mám ráda.  Fuchsie - také se jim říká čílko, bývaly v oblibě už dříve, hlavně na oknech venkovských domů, nebo přes léto v nádobách na zahrádkách. Já tuto tradici udržuju a nedám na ně dopustit. Vzpomínám, že první "oplégr"jsem

Zajímavá podívaná.

23. srpen 2014 | 15.37 | rubrika: všechno možné kolem

Když jsme se vraceli z návštěvy Dinoparku a procházeli kolem naší radnice, upoutalo nás, že se na náměstí něco děje. Už cestou k radnici jsme potkali dvojici dobově oblečených lidí, kteří za sebou táhli flašinet. Se zájmen se ohlédneme a a jdeme dál. Tak jako v každém větším městě je tu lidí, tak trochu mraveniště, někdo spěchá, jiný se procházkou jen tak loudá, nebo při sluníčku posedává na lavičkách....

"Jéé,

žádné komentáře | přidat komentář | přečteno: 45x

Nelze zapomenout.

21. srpen 2014 | 23.16 | rubrika: střípky vzpomínek

Je docela hezké ráno a já před šestou, na zeleném cestovním kole značky Lady, vyjíždím z domova na ranní směnu v hamrštejnském zámečku. Šlapu do pedálů a myšlenkami jsem už v práci , u dětí s očními vadami, které se tu léčí. Snad ani nevnímám vzdálené hučení na obloze, asi nějaké letadlo pomalu letí, napadá mne a z táhlého karlovského kopce dolů brzdím až do Machnína, ještě kousek přes les

žádné komentáře | přidat komentář | přečteno: 34x

Na chvíli v jiném světě....

20. srpen 2014 | 22.42 | rubrika: všechno možné kolem

Jaké to asi na zemi bylo, v pradávném starověku, třeba v druhohorách, které údajně začaly před 251 miliony let a údajně skončily před 65,5 miliony let ? Je vůbec možné si tu dobu představit ?  V té éře se to na naší planetě hemžilo dinosaury, herrerasaury, dilofosaury, létajícími ještěry a dalšími obludnými živočichy podivných jmen. I když už dávno naštěstí vyhynuli, přesto jsme některé z

žádné komentáře | přidat komentář | přečteno: 37x

To není tvůj jasan....

19. srpen 2014 | 07.36 | rubrika: všechno možné kolem

Mám jeden oblíbený strom, v louce, nedaleko lesa...."Kluci, půjdeme do lesa, možná už rostou houby..." -řekla jsem vnukům.  Neprotestovali a už spřádali plány, že si užijí jinak, než doma na zahradě. No, kluci, oba dost živí, jistě si umíte představit !  Dávám staršímu na vybranou, ten to tu zná.   " Půjdeme přes dolinu, nebo kolem jasanu ?"  "Přes

Jen tak se dívat......

18. srpen 2014 | 07.00 | rubrika: všechno možné kolem

Je sobotní podvečer - devátého srpna, sedíme u Jarči pod altánem a při kávě klábosíme o všem možném. To jsou na střídačku naše pravidelné návštěvy. Jednou k nám oni, my podruhé k nim....tak bývalo i za naší maminky, nic na tom neměníme, jen maminka chybí při vzájemném posezení.....Nosívám sebou foťáček, když je podvečer slibný a já tuším, že na obloze se bude hrát a já se těším, že se

Tak kam ?

17. srpen 2014 | 23.28 | rubrika: výlety

Den za dnem běží, večerní soumrak přichází rychleji, léto se krátí, školní prázdniny budou brzo u konce.....

"Kluci, uděláme si malý výlet, co takhle na transbordér přes Nisu ?"

"Jo,jo, babí, tak jo !!"

Přejdeme po mostě přes řeku, chvíli se na něm zastavíme.  Voda korytem teče líně, teď nemá důvod pospíchat. Je čistá, ne jako

Sprcha bez objednávky.

6. srpen 2014 | 07.49 | rubrika: výlety

101_2859Rozhednu v Heřmanicích jsme si prohlédli, tak kam teď ?  U Jindřichovic pod Smrkem je malý větrný mlýn, tak se podíváme tam. Mlýn je funkční, jedna rodina, která tu žije, tu postupně vybudovala rodinný skanzen. Bylo bezvětří, tak  mlýn odpočíval, ale mohli jsme nahlédnout dovnitř,

Hurá na rozhlednu !

4. srpen 2014 | 19.04 | rubrika: výlety

101_2853

Heřmanice nedaleko Frýdlantu je docela obyčejná obec, ale pyšní se rozhlednou a ne ledajakou.  Je to opravdu zajímavá stavba, tak jsme se k ní vypravili abychom si ji prohlédli.  Nestojí na žádném velkém kopci, jak rozhledny bývají, je na malém návrší porostlém stromy, jen výhled

Dělej něco ! Utíkám ti....

31. červenec 2014 | 22.40 | rubrika: všechno možné kolem

Nevím proč mám toto známé rčení tady na blogu jako motto - asi se mi líbilo.  Tak dělej, dělej...nojo,  co pořád máš, živote můj, vždyť já se přízemně každý den snažím !  Po vyjeté koleji, jede můj vlak, nestaví nikde, až jednou zastaví na konečné, můj život je v něm pasažér...No nic, už nebudu to rozvádět.

Krátce po poledni, když jsem naložila pár